Článek 18
Funkce týkající se námořní a říční dopravy
1. Konzulární úředník má právo poskytovat pomoc lodím vysílajícího státu, které vplouvají nebo se nacházejí v některém přístavu v konzulárním obvodu; může pomoci k usnadnění vstupu, postoje a odjezdu lodí z přístavu ve svém konzulárním obvodu.
2. V souladu s právními předpisy vysílajícího státu konzulární úředník má právo vejít ve styk s posádkami lodí vysílajícího státu, navštěvovat je, ověřovat a potvrzovat lodní dokumenty a doklady týkající se nákladu a dbát na dodržování předpisů vysílajícího státu o plavbě na těchto lodích.
Bez újmy na pravomoci orgánů přijímajícího státu a v souladu s právními předpisy vysílajícího státu konzulární úředník může rovněž vyšetřovat všechny události, k nimž došlo při plavbě lodi, vyslechnout kapitána a členy posádky, přijmout hlášení o cestě lodi a činit opatření nutná k zajištění pořádku a disciplíny na lodi.
3. V případě havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání lodi vysílajícího státu ve vnitřních nebo pobřežních vodách přijímajícího státu příslušné orgány přijímajícího státu o tom neodkladně uvědomí konzulární úřad, který je nejblíže místu nehody, a budou informovat o opatřeních učiněných k záchraně a zajištění lodi, posádky, cestujících, nákladů, zásob a jiného majetku. Tyto orgány také poskytnou konzulárnímu úředníkovi nezbytnou podporu při opatřeních nutných v důsledku havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání. Jestliže to není v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu, pozvou příslušné orgány přijímajícího státu konzulárního úředníka k účasti na vyšetřování příčin havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání. Konzulární úředník může požádat orgány přijímajícího státu, aby učinily opatření k záchraně a zajištění lodi, posádky, cestujících, nákladu, zásob a jiného majetku.
4. Jestliže vlastník nebo provozovatel havarované lodi, která najela na mělčinu nebo ztroskotala, nebo jakákoli jiná osoba oprávněná jednat jeho jménem nemůže učinit nutná opatření týkající se lodi, nákladu, jejich zásob nebo jiného majetku na lodi, konzulární úředník může učinit tato opatření jménem vlastníka, provozovatele nebo oprávněné osoby. Konzulární úředník může taktéž učinit opatření týkající se jakýchkoliv předmětů náležejících občanu vysílajícího státu, které pocházejí z nákladu nebo zásob dopravených do přístavu nebo nalezených na pobřeží, v blízkosti pobřeží nebo nalézající se na ztroskotané lodi. Za tuto loď nebo náklad nebo její zásoby nebude vybírán žádný celní poplatek kromě případů, kdy byly dány ke spotřebování nebo využity v přijímajícím státě.
5. Ustanovení odstavce 3 a 4 se použijí rovněž v případě majetku občana vysílajícího státu nalézajícího se na lodi třetího státu.
6. V případě, kdy orgány přijímajícího státu zamýšlejí ve své pravomoci učinit na lodi vysílajícího státu opatření týkající se jejich trestně právní jurisdikce, uvědomí o tom předem konzulární úřad, aby konzulární úředník mohl být přítomen provádění těchto opatření nebo trestního stíhání. Jestliže v naléhavých případech nebo předběžné informování konzulárního úřadu možné a konzulární úředník nebyl při provádění těchto opatření přítomen, budou orgány přijímajícího státu neprodleně informovat konzulární úřad o provedených opatřeních. Konzulární úřad bude informován i v případě, kdy členové posádky lodi budou vyšetřováni orgány přijímajícího státu.
Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na celní, zdravotnickou a pasovou kontrolu.
7. Konzulární úředník má právo v souladu s právními předpisy vysílajícího státu přijímat jakákoliv prohlášení a vystavovat jakékoliv dokumenty týkající se
a) zapisování nebo výmazu lodi z rejstříku vysílajícího státu,
b) nákupu cizích lodí určených k zapsání do rejstříku vysílajícího státu nebo prodeje lodi tohoto státu v cizině,
c) vybavení nebo stažení zařízení z lodi zapsané v rejstříku vysílajícího státu,
d) ztráty nebo havárie lodi zapsané v rejstříku vysílajícího státu.
8. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na válečné lodi.