§ 1
(1) Smluvní zaměstnanci a dělníci, kteří jsou ve službách státu nebo svazků územní samosprávy, jejich nebo jimi spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení anebo všeobecných veřejných nemocnic a školních obcí (újezdů), se převedou do regulovaného služebního poměru, pokud již v něm nejsou platně ustanoveni, za podmínek stanovených v tomto zákoně.
(2) Regulovaným služebním poměrem podle tohoto zákona se rozumí služební poměr, v němž jsou platy a postup v nich upraveny platovým zákonem nebo učitelským zákonem nebo vládními nařízeními, po případě služebními řády, vydanými podle ustanovení § 210, odst. 1 platového zákona, nebo, pokud jde o zaměstnance svazků územní samosprávy, všeobecných veřejných nemocnic a školních obcí (újezdů), všeobecnými úpravami obdobnými uvedeným předpisům.
(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zaměstnance národních podniků a jejich ústředních a oblastních orgánů, ani na zaměstnance na majetku konfiskovaném podle příslušných předpisů, pokud nebyli výslovně převzati do služeb některého ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1.