§ 13.
Omezníkování nesporných držebnostních hranic; omezníkování pozemků okresních, zemských a státních a pozemků, jsoucích ve správě okresů, zemí nebo státu.
(K § 12, odst. 1., k. z.)
(1) Nesporné držebnostní hranice pozemků buďtež trvale označeny (omezníkovány) zpravidla na horní části tesanými tvrdými kameny (žulovými a pod.) o rozměrech nejméně 12x12x50 cm. Při omezníkování hranic méněcenných pozemků může býti použito i kamenů netesaných (lomového kamene) nebo měkčích (pískovcových a pod.) přiměřených tvarů a rozměrů. V územích, kde je nedostatek vhodného kamene, lze použiti mezníků umělých (železobetonových) nebo kusů železničních kolejnic aspoň 50 cm dlouhých nebo železných trubek, vyplněných betonem, aspoň 6 cm silných a 50 cm dlouhých a pod. V bažinatém území, kde kameny propadají, lze použiti kolů z tvrdého dřeva aspoň 10 cm silných a 1 m dlouhých. V souvisle zastavěném území lze zapustiti do zdiva hřeby nebo jiné vhodné kovové znaky. Takové znaky je zapustiti do zdiva všude tam, kde průběh držebnostní hranice není zřejmý z tvaru zdi. Držebnostní hranice na skále lze označiti na př. zřetelným křížem, vytesaným na opracované ploše skály v rozměrech nejméně 12x12 cm, a pod.
(2) Hraniční znak budiž osazen tak, aby jeho střed se kryl s bodem lomu hranice, pokud se týče, aby hranice probíhala jeho středem.
(3) Přímá držebnostní hranice budiž omezníkována tak, aby bylo viděti s každého mezníku na oba sousední mezníky a aby vzdálenost mezníků nebyla větší než asi 200 m.
(4) Hraniční body zvláštní důležitosti (na př. styk tří nebo více držebnostních hranic) buďtež, možno-li, mimo označení výše uvedené, ještě zajištěny podzemní značkou (dřevným uhlím, škvárou, střepinami a pod.).
(5) Držebnostní hranice, které jsou v přírodě označeny
a) jednoznačně (na př. zdí), není třeba ještě zvlášť označovati mezníky;
b) nejednoznačně (na př. plotem, příkopem, struhou, korytem tekoucí vody, mezí a pod), stačí omezníkovati, zejména při méněcenných pozemcích, toliko v bodech hlavních lomů, avšak tak, aby bylo viděti s každého mezníku na oba sousední mezníky a vzdálenost mezníků nebyla větší než asi 200 m,
(6) Překážel-li by nadzemní hraniční znak (mezník) hospodaření na pozemku (na př. v poli) nebo jinému jeho užívání (na př. na silnici) nebo nebylo-li by možno jej zasaditi na hraniční čáře (na př. v potoce), vykoná se omezníkování obdobným způsobem, jak jest ustanoveno v § 12, odst. 7., pro omezníkování hranic katastrálních území.
(7) Na státní hranice se nesmějí pro označení držebnostních hranic zasazovati hraniční znaky. Je-li třeba omezníkovati držebnostní hranice, které se dotýkají státní hranice, buďtež hraniční znaky zasazeny ve vzdálenosti aspoň 2 m od státních hranic.
(8) Podrobnější předpisy o omezníkování držebnostních hranic vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti a pokud je třeba také s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.
(9) Způsob omezníkování budiž vyznačen v měřickém operátu a podrobněji v listinách k němu patřících.
(10) Aby obce, okresy, země nebo stát mohly včas (v rozpočtovém roce) vyhověti ustanovením katastrálního zákona o povinném omezníkování pozemků, jsoucích v jejich držbě nebo v jejich správě, sdělí jim katastrální měřický úřad nejpozději do 15. října před rokem rozpočtovým program zamýšlených větších měřických prací, týkajících se takových nemovitostí.
(11) Po schválení dotčeného pracovního rozvrhu, nejpozději však alespoň 30 dnů před započetím prací, oznámí katastrální měřický úřad úřadu nebo orgánu zastupujícímu obec, okres, zemi nebo stát, které ze zamýšlených a již dříve sdělených prací nebo které nové práce se v rozpočtovém roce skutečně provedou, a kdy, a vybídne jej, aby zařídil včas potřebné.