Článek 10
(1) V souladu s ustanoveními této dohody budou dopravci státu jedné smluvní strany i osádky jejich vozidel během pobytu na území státu druhé smluvní strany dbát platných zákonů a předpisů tohoto státu, jakož i všech relevantních mezinárodních úmluv, které jsou závazné pro obě smluvní strany.
(2) Tato dohoda neopravňuje dopravce státu jedné ze smluvních stran k přepravě mezi dvěma místy na území státu druhé smluvní strany. K takové přepravě je zapotřebí zvláštního povolení.
(3) Povolení může využívat pouze dopravce, na nějž je vystaveno, a je nepřenosné.
(4) Povolení a jiné potřebné doklady předepsané touto dohodou se musí nacházet ve vozidle, na něž se vztahují, a musí být předloženy na žádost orgánů každé ze smluvních stran, které jsou oprávněny je požadovat ke kontrole.
(5) V případě závažného či opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných zákonů a předpisů platných ve státě druhé smluvní strany ze strany dopravce či osádky jeho vozidla může příslušný orgán státu smluvní strany, ve kterém je vozidlo evidováno, na žádost příslušného orgánu státu smluvní strany, ve kterém došlo k porušení právních předpisů:
a) vydat dopravci upozornění,
b) zakázat dopravci vstup na území státu smluvní strany, na němž se dopustil porušení právních předpisů.
(6) O přijatých opatřeních uvedených v odstavci 5 uvědomí příslušný orgán jedné smluvní strany příslušný orgán druhé smluvní strany.
(7) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou uložit soudy či jiné oprávněné orgány státu smluvní strany, na jehož území byly porušeny vnitrostátní předpisy.