Článek 50
(1) Nedohodnou-li se účastníci jinak, pracovní poměr se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.
(2) Jestliže státní občan jedné smluvní strany vykonává práci na území druhé smluvní strany, řídí se pracovní poměr právním řádem smluvní strany, kde má sídlo vysílající organizace, s výjimkou, jestliže i bydliště pracovníka je na území smluvní strany, kde vykonává práci.
(3) Pracovní poměr pracovníka, který vykonává práci na vodním nebo vzdušném dopravním prostředku, se řídí právním řádem smluvní strany, kde byl dopravní prostředek registrován; pracovní poměr pracovníka železničního nebo silničního dopravce se řídí právním řádem smluvní strany, kde má sídlo dopravce.
(4) Podle právního řádu majícího rozhodující význam pro pracovní poměr se posuzují materiální a formální náležitosti platnosti pracovní smlouvy, následky neplatnosti pracovní smlouvy, jakož i obsah a zánik pracovního poměru včetně sporů vyplývajících z pracovního poměru.
(5) K řízení v pracovních věcech je dána pravomoc soudu nebo jiného orgánu smluvní strany oprávněného k projednávání pracovních sporů, na jejímž území má odpůrce bydliště (sídlo). Pravomoc je dána i soudu (orgánu) smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.