Článek 44
Pravomoc v dědických věcech
(1) K projednání movitého dědictví, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 4, je dána pravomoc justičnímu orgánu smluvní strany, jejíž státním občanem byl zůstavitel v době smrti.
(2) K projednání nemovitého dědictví je dána pravomoc justičního orgánu smluvní strany, na jejímž území se nemovitost nachází.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro určení pravomoci k projednávání sporů, které vzniknou v souvislosti s dědictvím.
(4) Jsou-li předmětem dědictví movitosti, které jsou po smrti státního občana jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, a souhlasí-li s tím všichni známí dědici a odkazovníci, projedná dědictví na návrh dědice nebo odkazovníka příslušný justiční orgán této smluvní strany.