Článek 23
1. Konzulární úředník nebo zaměstnanec konzulárního úřadu, jakož i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, pokud jde o občany vysílajícího státu, kteří nemají trvalé bydliště v přijímajícím státě, jsou v něm osvobozeni od veškerých státních, oblastních a místních daní a poplatků, včetně daní a poplatků z jejich movitého majetku.
2. Osvobození podle odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na:
a) nepřímé daně, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo služeb;
b) daně a poplatky ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, pokud již nejsou osvobozeny podle článku 20 této úmluvy;
c) daně a poplatky z dědictví a z nabytí majetku v přijímajícím státě;
d) daně a poplatky ze soukromých příjmů, které mají své zdroje v přijímajícím státě;
e) daní a poplatků z právních úkonů a z listin, týkajících se těchto právních úkonů, včetně poplatků (kolků všeho druhu), vybíraných v souvislosti s těmito právními úkony, pokud osvobození již není poskytnuto podle článku 20 této úmluvy;
f) placení za služby skutečně prokázané.