Pracovně právní otázky a nemocenské
29. Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou vcelku nebo v kalendářních týdnech, dostane ve volnu příslušný počet týdnů dovolené bez ohledu na to, zda do uvedené dovolené připadne volný den či nikoliv.
Čerpá-li pracovník dovolenou výjimečně v částech kratších než týden, přísluší mu tolik pracovních dnů, kolik by jich zpravidla dostal, kdyby si vybíral dovolenou vcelku.
To znamená, že
a) při jednom pětidenním pracovním týdnu během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
dvoutýdenní dovolenou 12 pracovních dnů,
třítýdenní dovolenou 17 pracovních dnů,
čtyřtýdenní dovolenou 23 pracovních dnů,
b) při dvou pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
dvoutýdenní dovolenou 11 pracovních dnů,
třítýdenní dovolenou 17 pracovních dnů,
čtyřtýdenní dovolenou 22 pracovních dnů,
c) při třech pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
dvoutýdenní dovolenou 11 pracovních dnů,
třítýdenní dovolenou 16 pracovních dnů,
čtyřtýdenní dovolenou 21 pracovních dnů,
d) při čtyřech pětidenních pracovních týdnech během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
dvoutýdenní dovolenou 10 pracovních dnů,
třítýdenní dovolenou 15 pracovních dnů,
čtyřtýdenní dovolenou 20 pracovních dnů.
Vybírá-li si pracovník dovolenou částečně po týdnech a částečně po dnech, platí rovněž, že mu přísluší v úhrnu nejvýše tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich dostal podle předchozího výpočtu.
Při určení poměrné části dodatkové dovolené se vychází vždy ze zásady, že jedna dvanáctina dodatkové dovolené činí polovinu pracovního dne bez ohledu na rozsah zkrácení týdenní pracovní doby.
Způsob čerpání dovolených v organizacích, v nichž je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně v průběhu celého kalendářního roku (§ 85 zákoníku práce), může přiměřeně podle těchto zásad upravit příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu a se souhlasem Ústřední rady odborů; přitom může též stanovit vhodný postup při poskytování náhrady mzdy za dovolenou.
30. Náhradu mzdy za dovolenou dostane pracovník za tolik pracovních dnů, kolik mu jich podle harmonogramu směn v době jeho dovolené odpadlo, ať vybírá dovolenou vcelku, po týdnech nebo po kratších částech. Náhrady mzdy za dovolenou náleží ve výši průměrného výdělku.
31. Volný den v týdnu, který pracovník získá zkrácením pracovní doby (úpravou provozních a pracovních režimů), se posuzuje jako den nepřetržitého odpočinku pracovníka v týdnu.
32. Zkrácení týdenní pracovní doby se pro výpočet průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce a § 30 až 34 vládního nařízení č. 66/1965 Sb.) nepovažuje za trvalou změnu základní mzdy.
33. Zkrácení týdenní pracovní doby se ani pro účely nemocenského pojištění nepovažuje za trvalou změnu základní mzdy. Denní výše nemocenského (podpory při ošetřování člena rodiny) se v organizaci zjišťuje podle závazných tabulek vydaných Ústřední radou odborů. *)
------------------------------------------------------------------
*) Nemocenské se podle § 2 zákona č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, a § 23 až 25 vyhlášky ÚRO č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, poskytuje za pracovní dny. Závazné tabulky vydala Ústřední rada odborů podle § 12 cit. vyhlášky; jsou organizacím k dispozici u okresních správ nemocenského pojištění okresních odborových rad.
Při výpočtu nemocenského (podpory při ošetřování člena rodiny) se postupuje takto:
a) Při zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně rozvržené do pěti pracovních dnů pracovníkům pod zemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu se k výpočtu používá "Tabulky III b, c pro soubor pracovníků se 40hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů".
Přitom
1. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé hodinové mzdy (část A tabulky), se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období koeficientem, jehož výše odpovídá poměru týdenní pracovní doby, která platila v rozhodném období, ke zkrácené 40hodinové týdenní pracovní době;
2. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé měsíční mzdy (část B tabulky), se základ pro stanovení dávky nemění;
3. pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé denní mzdy (část C tabulky), je třeba průměrnou hrubou denní mzdu nově určit, a to v zásadě tak, že započitatelný výdělek v rozhodném období se dělí takovým počtem pracovních dnů, které by v rozhodném období byly pro pracovníka dny pracovními, kdyby v něm již platila zkrácená 40hodinová týdenní pracovní doba rozvržená do pěti pracovních dnů.
b) Při zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na výrobních pracovištích s nepřetržitým a třísměnným režimem práce, nebo při zkrácení pracovní doby na 41 1/4 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na výrobních pracovištích s dvousměnným režimem práce a nebo při zkrácení pracovní doby na 42 1/2 hodin týdně s pětidenním pracovním týdnem pracovníkům na ostatních pracovištích se k výpočtu používá "Tabulky VII/b pro soubor pracovníků se 42 1/2hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů". Pracovníkům, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé hodinové mzdy (část A tabulky), se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období koeficientem, jehož výše odpovídá poměru týdenní pracovní doby, která platila v rozhodném období, ke zkrácené 42 1/2hodinové týdenní pracovní době; jestliže v rozhodném období již platila uvedená zkrácená týdenní pracovní doba, nezahrnuje se do započitatelného výdělku procentní příplatek ke mzdovému tarifu pro druhou a třetí směnu. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví z průměrné hrubé měsíční mzdy (část B tabulky) nebo z průměrné hrubé denní mzdy (část C tabulky), se postupuje obdobně jako v případech uvedených pod písm. a); jestliže však v rozhodném období již platila uvedená zkrácená týdenní pracovní doba a stanoví-li se nemocenské z průměrné hrubé denní mzdy, procentní příplatek ke mzdovému tarifu pro druhou a třetí směnu se do započitatelného výdělku zahrnuje.
34. Pracovníkům, u nichž vznikla pracovní neschopnost přede dnem zavedení nového rozvržení pracovní doby a trvala i poté, se při výpočtu a poskytování nemocenského postupuje až do jejího skončení dosavadním způsobem, tj. tak, že i po zavedení zkrácené týdenní pracovní doby (úpravy provozních a pracovních režimů) se dávka poskytuje ve stejné výši a za všechny pracovní dny (placené svátky), které by byly pracovními dny pracovníka, kdyby nedošlo k nové úpravě pracovní doby. U pracovníků, u nichž vznikla pracovní neschopnost po úpravě pracovní doby, se postupuje podle obecných předpisů o nemocenském pojištění a podle těchto zásad.