Čl. IV
Obecná část trestního zákona se mění a doplňuje dále takto:
1. V § 14 odst. 2 se slova "sdružování proti republice (§§ 79 a 80), sabotáže podle § 84," nahrazují slovy "podvracení republiky (§ 79a), teroru (§ 80a), záškodnictví (§ 84), sabotáže (§ 85)," a slova "vraždy na ústavním činiteli (§ 104), ublížení ústavnímu činiteli na zdraví (§§ 105 a 106), spolčení k útoku na ústavního činitele (§ 107), násilí na ústavním činiteli (§ 108), osobování si pravomoci ústavního činitele (§ 109)," se škrtají; za slova "obchodu se ženami (§ 243)" se vkládají slova "a kuplířství (§ 243a)".
2. Za § 17 se vkládá § 17a, který včetně nadpisu zní:
"§ 17a
Upuštění od potrestání
Soud může upustit od potrestání, jestliže jde o trestný čin menšího významu a pachatel jinak vede řádný život pracujícího člověka; upustí-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen."
3. V § 18 odst. 2 se škrtá písmeno a).
4. § 19 odst. 1 zní:
"(1) Při výměře trestu přihlédne soud k stupni nebezpečnosti činu pro společnost, zejména s hlediska způsobu provedení trestného činu, jeho následků, míry zavinění, osoby pachatele, možnosti jeho nápravy a okolností přitěžujících i polehčujících."
5. V § 21 písm. a) se slova "který je blízký nepříčetnosti" nahrazují slovy "zmenšené příčetnosti".
6. § 22 odst. 2 až 4 zní:
"(2) Odsuzuje-li soud pachatele za trestný čin, kterého se dopustil dříve, než byl v první stolici vyhlášen odsuzující rozsudek o jiném jeho trestném činu, uloží trest dodatkový, jímž doplní trest dříve uložený tak, jako by šlo o trest úhrnný podle odstavce 1. Další trest však soud neuloží, má-li za to, že trest dříve uložený je dostatečný; i v tomto případě rozhodne znovu o podmíněném odsouzení (§ 26).
(3) Jestliže předchozím rozsudkem bylo uloženo nápravné opatření a soud ukládající dodatkový trest neuloží další nápravné opatření, zruší původně uložené nápravné opatření a stanoví přiměřený trest za oba trestné činy jako trest úhrnný podle odstavce 1.
(4) Ustanovení o dodatkovém trestu se neužije, jestliže se, pokud jde o předchozí odsouzení, na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen."
7. § 24 odst. 1 zní:
"(1) Soud podmíněně odloží výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího dvě léta, má-li vzhledem k předchozímu životu pachatele a k okolnostem případu důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu."
8. § 25 odst. 1 věta prvá zní: "Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až tři léta; odloží-li však výkon trestu odnětí svobody převyšujícího jeden rok, stanoví zkušební dobu na dvě až pět let."
K § 25 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené podle § 26."
9. § 27 odst. 1 na konci se doplňuje další větou, která zní: "Vysloví-li soud, že se podmíněně odsouzený osvědčil, rozhodne zároveň, zda se vykoná zbytek neodpykaného trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu; náhradní trest odnětí svobody za nedobytný trest peněžitý se v tomto případě nevykoná."
10. § 29 odst. 2 a 4 se zrušují. V odst. 3 se škrtá věta prvá za středníkem a věta druhá a označení tohoto odstavce se mění na odstavec 2.
11. V § 30 odst. 1 se slova "závažnost polehčujících okolností" nahrazují slovy "stupeň nebezpečnosti činu pro společnost".
12. K § 31 se připojuje odstavec 2, který zní:
"(2) Trest odnětí svobody uložený pachateli za trestný čin, kterého se dopustil předtím, než byl na něm vykonán jiný trest odnětí svobody, nesmí spolu s tímto trestem, a byl-li takový trest již částečně vykonán, spolu s jeho zbytkem, činit více než pětadvacet let."
13. § 36 včetně nadpisu se zrušuje.
14. § 37 zní:
"(1) Místo trestu odnětí svobody, který by nepřevyšoval šest měsíců, uloží soud pachateli nápravné opatření na jeden měsíc až jeden rok, má-li za to, že k dosažení účelu trestu postačí tento trest.
(2) Nápravné opatření nelze uložit
a) vojáku v činné službě,
b) příslušníku vojensky organisovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o trestných činech vojenských, v činné službě,
c) válečnému zajatci, nebo
d) jsou-li tu jiné okolnosti, které brání výkonu tohoto trestu."
15. § 42 včetně nadpisu se zrušuje.
16. § 43 zní:
"Soud vysloví ztrátu čestných práv občanských, odsuzuje-li pachatele k trestu smrti. Vzhledem k závažnosti činu a zavržitelnosti pohnutek může soud ztrátu čestných práv občanských vyslovit též, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta."
17. § 44 zní:
"(1) Ztráta čestných práv občanských záleží v tom, že odsouzený ztrácí
a) právo volební,
b) právo zastávat funkci soudce a soudce z lidu,
c) vědecké a umělecké hodnosti,
d) československá vyznamenání a čestná uznání, právo nosit cizozemská vyznamenání a právo užívat cizozemských čestných titulů.
(2) Soud může vyslovit ztrátu všech práv uvedených v odstavci 1 nebo jen některého z nich.
(3) Ztráta práv uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) trvá po dobu, pokud nebyl trest odnětí svobody odpykán nebo prominut anebo jeho výkon promlčen; soud však může stanovit, že tato ztráta trvá ještě po odpykání trestu odnětí svobody, a to až po dobu pěti let. Ztráta práv uvedených v písm. c) a d) je vždy trvalá."
18. § 46 odst. 1 až 3 zní:
"(1) Soud vysloví ztrátu vojenské hodnosti, ukládá-li trest vyloučení z vojska.
(2) Vzhledem k závažnosti činu a zavržitelnosti pohnutek může soud vyslovit ztrátu vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
(3) Vojenský soud a vojenské kolegium nejvyššího soudu mohou vyslovit ztrátu vojenské hodnosti též, jestliže to vzhledem k spáchanému trestnému činu vyžadují zájmy služby."
Označení dosavadního odstavce 2 se mění na odstavec 4.
19. § 47 odst. 1 až 3 zní:
"(1) Soud může vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům pachatele vyslovit propadnutí jmění, odsuzuje-li pachatele k trestu smrti nebo za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
(2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je pachatel podle zákona povinen pečovat.
(3) Výrokem o propadnutí jmění zaniká zákonné společenství majetkové."
Označení dosavadního odstavce 3 se mění na odstavec 4.
20. § 48 odst. 1 zní:
"(1) Spolu s trestem odnětí svobody může soud uložit též trest peněžitý, projevil-li pachatel úmyslným trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal-li trestný čin ze ziskuchtivosti. Trest peněžitý se neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Vedle trestu propadnutí jmění trest peněžitý uložit nelze."
§ 48 odst. 2 věta druhá zní: "Trest peněžitý se vyměří částkou od 100 Kčs do 50.000 Kčs."
21. V § 51 odst. 1 a 2 se škrtají slova "dočasně nebo navždy" a v odstavci 2 se škrtá písmeno c).
§ 51 odst. 3 věta před středníkem zní: "Zákaz uvedený v odstavci 1 nebo 2 stanoví soud na jeden rok až deset let."
22. V § 53 se škrtají slova "dočasně nebo navždy".
K § 53 se připojuje odstavec 2, který zní:
"(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 stanoví soud na tři až deset let; doba výkonu trestu odnětí svobody se do této doby nezapočítává."
23. V § 55 odst. 1 se slova "zpravidla prohlásí" nahrazují slovy "může prohlásit".
24. § 58 zní:
"Soud může upustit od potrestání u mladistvého též,
a) nemohl-li mladistvý z omluvitelného důvodu plně rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné,
b) jde-li o trestný čin menšího významu, nebo
c) má-li soud za to, že ochranná výchova, kterou zároveň nařizuje, splní účel trestu."
25. V § 59 se škrtá písmeno b).
26. § 61 odst. 1 zní:
"(1) Soud může u mladistvého vyslovit podmíněné odsouzení, nepřevyšuje-li uložený trest odnětí svobody tři léta. Zkušební dobu stanoví na jeden rok až tři léta."
27. V § 64 odst. 1 se slova "sdružování proti republice (§§ 79 a 80), sabotáže (§§ 84 a 85)," nahrazují slovy "podvracení republiky (§ 79a), teroru (§ 80a), záškodnictví (§ 84), sabotáže (§ 85)," a slova "spolčení k útoku na ústavního činitele (§ 107), ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135," se škrtají.
28. Za § 64 se vkládá § 64a, který včetně nadpisu zní:
"§ 64a
Zánik nebezpečnosti činu pro společnost
Trestnost činu zaniká, jestliže nebezpečnost činu pro společnost již pominula."
29. § 67 odst. 1 písm. a) až c) zní:
"a) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
b) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
c) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok."
30. § 68 odst. 1 se doplňuje slovy: "a zbytek neodpykaného trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu se nevykoná."
31. V § 70 odst. 1 věta za středníkem zní: "soud tak může učinit též, jestliže se pachatel trestného činu dopustil ve stavu zmenšené příčetnosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo dopustil-li se pachatel, který se oddává nadměrnému požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků, trestného činu v opilosti nebo v jiném podobném opojení nebo trestného činu opilství."
32. § 73 odst. 1 věta za středníkem zní: "vyžaduje-li to zájem chovance, lze ji prodloužit do dovršeného devatenáctého roku."
33. V § 74 odst. 1 se slova "vysloví soud zpravidla" nahrazují slovy "může soud vyslovit".
34. V § 76 odst. 3 se škrtá písmeno c) a v odst. 4 se před slovo "pácháním" vkládá slovo "soustavným".