§ 4.
Užívání nemovitostí (vod) před zahájením vyvlastňovacího řízení.
(1) Pro účely, pro něž lze provésti vyvlastnění podle tohoto zákona, lze vstoupiti na všechny potřebné nemovitosti a jich i jinak užívati, zejména za účelem provedení potřebných přípravných prací, a to již před zahájením vyvlastňovacího řízení a před vydáním vyvlastňovacího výměru. Mimo dobu mobilisace, války a mimořádného opatření podle § 27 branného zákona lze tohoto oprávnění použiti jen tehdy, je-li toho třeba k některému z účelů uvedených v § 1, odst. 2.
(2) O oprávnění k užívání nemovitosti podle ustanovení předcházejícího odstavce a o jeho rozsahu rozhodne okresní úřad na návrh státu nebo jiné osoby, která připravuje nebo provádí některou ze staveb, podniků, zařízení neb opatření, pro jejichž účely je vyvlastnění podle § 1, odst. 1 a 2 možné, anebo je držitelem takové stavby, podniku, zařízení neb opatření. Odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu nemá odkladného účinku.
(3) Návrh podle odstavce 2 třeba doložiti potvrzením ministerstva národní obrany o tom, že tu jde o užívání nemovitosti k účelům uvedeným v § 1, odst. 1 nebo 2; jde-li o stavbu, podnik, zařízení nebo opatření, které patří do oboru působnosti některého jiného ministerstva, vydává ministerstvo národní obrany uvedené potvrzení v dohodě s tímto ministerstvem.
(4) Má-li při užívání nemovitosti podle tohoto paragrafu dojiti k zbourání budovy zřízené na, této nemovitosti nebo k jiné podstatné změně nemovitosti, musí to ten, kdo je podle ustanovení odstavce 2 oprávněn k užívání nemovitosti, oznámiti okresnímu úřadu s žádostí, aby byl neprodleně proveden úřední odhad dotčené nemovitosti; zbourání budovy nebo jiná podstatná změna nemovitosti může býti provedena teprve po jejím úředním odhadu.
(5) Ustanovení § 3, odst. 8 platí obdobně.
(6) Oprávnění podle odstavců 1 a 2 zaniká, nebyl-li návrh na vyvlastnění podán do šesti měsíců od té doby, co bylo vydáno rozhodnutí okresního úřadu podle odstavce 2.
(7) Zanikne-li oprávnění podle ustanovení odstavce 6 anebo nedojde-li k vyvlastnění, třeba nemovitost, jíž bylo podle ustanovení tohoto paragrafu užíváno, vrátiti, a to co možná v takovém stavu, aby mohla sloužiti účelu, jemuž sloužila předtím, než se jí začalo užívati podle ustanovení tohoto paragrafu.
(8) Za škodu, která byla způsobena na nemovitosti jejím užíváním podle tohoto paragrafu a nebyla odklizena způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci, přísluší vlastníku náhrada. To platí i o škodě, která vznikla tím, že bylo znemožněno včasné obdělání nemovitosti, její osetí a pod. O náhradě škody rozhoduje okresní úřad.
(9) Za užívání nemovitosti podle tohoto paragrafu přísluší vlastníku náhrada, kterou stanoví - nedojde-li k dohodě o ní - okresní úřad podle obecného užitku, jaký nemovitost dávala v době, kdy byla vzata do užívání; při tom se přihlíží k průměrnému výtěžku nemovitosti z posledních tří let předtím, než byla vzata do užívání. Za užívání nemovitosti, která trvale nepřinášela žádného užitku, náhrada nepřísluší.
(10) Ustanovení § 2, odst. 2 platí obdobně i pro určení náhrady podle ustanovení tohoto paragrafu.
(11) Náhradou podle ustanovení tohoto paragrafu je povinen ten, kdo podal návrh podle ustanovení odstavce 2.
(12) Nárok na náhradu za užívání nemovitosti (odstavec 9) nebo za její poškození (odstavec 8) lze uplatni ti u okresního úřadu do šesti měsíců od vrácení nemovitosti; nebyl-li nárok v této lhůtě uplatněn, zaniká. Dojde-li k vy vlastnění nemovitosti, jíž bylo užíváno podle ustanovení tohoto paragrafu, nepřísluší zvláštní náhrada za její užívání ani za její poškození; náhrada za vyvlastnění (§ 2) se stanoví v tomto případě podle obecné ceny v době, kdy byla nemovitost vzata do užívání.
(13) Ustanovení tohoto paragrafu platí obdobně i o užívání vod.