§ 6
(1) Procesní soud i bez návrhu rozhodne, že zahraniční oprávněná osoba je povinna nahradit státu zcela nebo zčásti náklady, které stát vynaložil na jí dosud poskytnutou právní pomoc podle § 3 odst. 1 písm. a), d) a e), pokud zjistí, že
a) v době podání žádosti o zajištění této právní pomoci nebyla splněna podmínka pro její poskytnutí uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) proto, že v žádosti zahraniční oprávněná osoba uvedla nepřesné nebo nesprávné údaje, nebo
b) finanční a sociální poměry zahraniční oprávněné osoby se podstatně změnily, zejména v důsledku úspěchu v tomto přeshraničním sporu.
(2) Právní mocí rozhodnutí procesního soudu podle odstavce 1
a) zaniká povinnost státu platit náklady na právní pomoc poskytnutou zahraniční oprávněné osobě podle § 3 odst. 1 písm. a), d) a e),
b) zaniká osvobození od soudních poplatků podle § 3 odst. 1 písm. c).
(3) Procesním soudem příslušným k rozhodnutí podle odstavce 1 je soud, který rozhodl, že právní pomoc v přeshraničním sporu se zahraniční oprávněné osobě poskytne; pokud však probíhá některé z navazujících řízení, je příslušným k rozhodnutí podle odstavce 1 soud, před nímž probíhá takové navazující řízení.
(4) O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 lze rozhodnout nejpozději do 3 let od právní moci posledního rozhodnutí v tomto přeshraničním sporu, včetně rozhodnutí v navazujícím řízení.
(5) Zahraniční oprávněná osoba je povinna oznámit bez odkladu skutečnosti uvedené v odstavci 1 procesnímu soudu podle odstavce 3.
(6) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud náklady na právní pomoc poskytnutou zahraniční oprávněné osobě podle § 3 odst. 1 písm. a), d) a e), které byly vynaloženy státem, byly nebo mají být státu uhrazeny z náhrady nákladů řízení přiznané státu podle § 7.