§ 1
Přeshraniční spor
(1) Přeshraničním sporem v rámci Evropské unie 1) (dále jen "přeshraniční spor") se pro účely tohoto zákona rozumí spor vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, jehož účastník má místo svého pobytu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "členský stát"), než ve kterém působí soud, který spor rozhoduje (dále jen "procesní soud").
(2) Za řízení o přeshraničním sporu se považují též všechna řízení navazující na řízení o přeshraničním sporu podle odstavce 1, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí řízení o řádných nebo mimořádných opravných prostředcích, řízení o uznání rozhodnutí, řízení o prohlášení vykonatelnosti a řízení vykonávací nebo exekuční (dále jen "navazující řízení").
(3) Pro určení, zda se jedná o přeshraniční spor podle odstavců 1 a 2, je rozhodující stav ke dni, kdy byla podána žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo kdy Ministerstvu spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") byla doručena žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle § 9 odst. 1 písm. a).
(4) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí ve vztahu k Dánskému království.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.