§ 3
Náhrada zvýšených životních nákladů
(1) Zaměstnanci přísluší náhrada zvýšených životních nákladů od prvního do posledního dne přidělení k výkonu práce v zahraničí. Tato náhrada se poskytuje v měně stanovené v příloze k tomuto nařízení (dále jen "stanovená měna"). Pokud z důvodu změny v měnové politice příslušné země místa výkonu práce není možné nebo účelné poskytovat náhradu ve stanovené měně, postupuje zaměstnavatel do změny stanovené měny způsobem stanoveným v příloze k tomuto nařízení.
(2) Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví zaměstnavatel v rozmezí 25 % až 52 % z platu stanoveného zaměstnanci. Tato částka se násobí přepočítací relací pro zemi výkonu práce. Způsob určení přepočítací relace je stanoven v příloze k tomuto nařízení.
(3) Zaměstnanci, kterého manželka nebo manžel následuje do místa výkonu práce v zahraničí, přísluší náhrada podle odstavce 2, zvýšená o 5 % až 20 %; toto zvýšení zaměstnanci nenáleží
a) za dobu pobytu manželky nebo manžela mimo zemi, která je určena jako místo výkonu práce v zahraničí, přesahující 49 kalendářních dnů v běžném roce u evropských zemí a 63 kalendářních dnů v běžném roce u mimoevropských zemí,
b) má-li manželka nebo manžel po dobu výkonu práce v zahraničí příjem ze závislé činnosti nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.
(4) Rozhodne-li zaměstnavatel z bezpečnostních důvodů o evakuaci rodinných příslušníků zaměstnanců, přísluší každému zaměstnanci, který nadále plní pracovní povinnost v místě výkonu práce v zahraničí za mimořádného rizika, náhrada podle odstavce 2 zvýšená o 20 %. Zvýšená náhrada přísluší zaměstnanci ode dne stanoveného v rozhodnutí zaměstnavatele o evakuaci do dne pominutí mimořádného rizika, o němž rozhodne zaměstnavatel.
(5) Pokud zaměstnanci vznikají mimořádné výdaje, protože děti nemají možnost v místě výkonu práce v zahraničí získávat bezplatné základní nebo střední vzdělání 2) při zastupitelském úřadě České republiky (dále jen "zastupitelský úřad") nebo jiným způsobem získávat bezplatné vhodné základní nebo střední vzdělání v místě výkonu práce v zahraničí, zvýší se náhrada podle předchozích odstavců o částku účelně vynaložených výdajů podle odstavce 6.
(6) Rozsah úhrady mimořádných výdajů podle odstavce 5 určí zaměstnavatel zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti, doložené vyjádřením zastupitelského úřadu. Zaměstnavatel uhradí pouze prokazatelně vynaložené výdaje na zápisné, školné a zkušebné, popř. výdaje jim na roveň postavené. Výdaje na individuální nebo dodatečnou výuku, na školní učebnice a pomůcky, pojistné, školní úbor, stravu, dopravu do školy a zpět, za nepovinné lekce, za školní akce apod. zaměstnavatel nehradí.
(7) Pokud zaměstnanci vznikají výdaje z důvodu nemoci nebo úrazu zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků, zvýší se náhrada podle odstavců 2 až 4 o účelně vynaložené výdaje spojené s léčením v zahraničí. Pokud zaměstnankyně nebo manželka zaměstnance neodcestuje za účelem porodu do České republiky, může zaměstnavatel zaměstnanci jednorázově zvýšit náhradu podle § 3 odst. 2 až 4, a to až o částku, která odpovídá výši obvyklých výdajů za cestu do České republiky a zpět.
(8) Náhrada mimořádných výdajů podle odstavců 5 a 7 se poskytuje v měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, které se mu nahrazují. Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k disposici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.
(9) Náhrada zvýšených životních nákladů podle odstavců 1 až 4 za poslední měsíc přidělení k výkonu práce v zahraničí se poskytuje ve stanovené měně, pokud se neposkytne ve měně, na které se dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den výpočtu výše náhrady.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb.