§ 9
(1) Do vojenské nemocnice jsou přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře především nemocní vojáci a příslušníci SNB z jejího spádového území. Spádová území vojenských nemocnic stanoví ministerstvo národní obrany.
(2) Vyžaduje-li zdravotní stav nemocného vojáka, popř. příslušníka SNB ústavní péči, kterou nelze zajistit v příslušné vojenské nemocnici ani v blízkém zařízení státní zdravotní správy podle § 2 a 5, poskytne ji bez ohledu na příslušnost po předchozí domluvě Ústřední vojenská nemocnice.
(3) Vojenská nemocnice nesmí odepřít přijetí nemocného i bez lékařského doporučení v případě, kdy odložením nástupu by byl ohrožen život nemocného nebo by bylo vážně ohroženo jeho zdraví.
(4) Po přijetí do nemocnice je nemocný povinen podrobit se potřebným hygienickým a protiepidemickým opatřením. Během ústavní péče je nemocný povinen dodržovat ústavní řád, který upravuje též styk s rodinou, návštěvy nemocných a informování příbuzných o zdravotním stavu nemocných.
(5) Nemocný se propouští z ústavní péče po provedení potřebných vyšetření a ošetření nebo po uzdravení, popř. po takovém zlepšení zdravotního stavu, kdy další léčení lze provést ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních. Nejde-li o povinné léčení, může být nemocný předčasně propuštěn z ústavní péče na revers. Nemocný, který soustavně porušuje ústavní řád a svým chováním ohrožuje kázeň v nemocnici, může být z ústavní péče propuštěn tehdy, nebude-li tím vážně ohrožen jeho zdravotní stav.