§ 4
(1) Jde-li o smlouvu o výměně věcí, je základem odměny hodnota věci, která je nejvyšší. Ustanovení § 3 věty druhé platí obdobně.
(2) Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem odměny součet hodnot všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za jeho hodnotu pětinásobek hodnoty ročního plnění. Totéž platí o hodnotě práv, která lze vykonávat opětovně.