§ 11.
Povinnosti živnostenských lihovarů a továren na lisované droždí.
Živnostenské lihovary a továrny na lisované droždí, které žádají o příděl melasy neb osmozové vody, jsou povinny k vyzvání Československé komise melasové přenechati své kotlové vozy a skladní místnosti (nádržky), aby všechna melasa a osmozová voda dodávaná ve výrobním období 1919/1920 mohla býti převzata a uložena.
Rovněž jsou povinny na vlastní nebezpečí převzíti a uschovali melasu a osmozovou vodu u nich ukládanou (§ 9, odst. 14.) a Československé komisi melasové zatím zaplatiti příslušné ceny i s přirážkami.
Kdyby melasa a osmozová voda, uložená v lihovaru nebo v továrně na lisované droždí, byla přidělena jinému podnikateli než uschovateli, zaplatí Československá komise melasová dotyčnému lihovaru nebo továrně. na lisované droždí, cenu vyšetřenou dle § 10 i s úroky a s přiměřenou náhradou za dopravní, skladní a jiné výlohy dle pokynů obsažených v regulativu.
Výši těchto náhrad i úroků stanoví Československá komise melasová se schválením ministerstva pro zásobování lidu.