A. Definice a obecná ustanovení
1. Součinitel "k": Celkový součinitel prostupu tepla (součinitel "k"), charakterizující izotermické vlastnosti dopravních nebo přepravních prostředků, je definován tímto vztahem:
W
k = -----
S . δQ
kde W je tepelný příkon potřebný při setrvalém teplotním režimu uvnitř skříně, jejíž střední povrch je roven S, pro udržení absolutního rozdílu δQ mezi střední vnitřní teplotou Qi, a střední vnější teplotou Qe, jestliže je střední vnější teplota Qe stálá.
2. Střední povrch skříně "S" je geometrický průměr vnitřního povrchu Si a vnějšího povrchu Se skříně:
S = √ Si . Se
Velikost obou povrchů Si a Se se určuje s přihlédnutím k zvláštnostem konstrukce skříně nebo k nerovnostem povrchu, jako je např. zaoblení, podběhy atd. a tyto zvláštnosti nebo nerovnosti se zaznamenávají do příslušné rubriky dále uvedeného zkušebního protokolu; jestliže však má skříň povrch z vlnitého plechu, hledaný povrch se určí jako rovinný průmět tohoto povrchu, nikoli tedy jako povrch rozvinutý do roviny.
3. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnitřní teplota skříně (Qi) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto místech:
a) v osmi vnitřních rozích skříně,
b) ve středech čtyř vnitřních ploch skříně s největším plošným obsahem.
Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.
4. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnější teplota skříně (Qe) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 místech:
a) v osmi vnějších rozích skříně,
b) ve středech čtyř vnějších ploch skříně s největším plošným obsahem.
Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.
5. Střední teplota stěn skříně je aritmetický průměr střední vnější teploty skříně a střední vnitřní teploty skříně
Qe + Qi
-----------
2
6. Střední vnější a střední vnitřní teploty skříně měřené po nepřetržitou dobu nejméně 12 hodin nesmějí kolísat o více než ± 0,3 °C a tyto teploty nesmějí kolísat o více než ± 1,0 °C během předcházejících 6 hodin.
Rozdíl mezi výkonem naměřeným za dvě zkušební doby trvající nejméně 3 hodiny před začátkem a nejméně 3 hodiny po skončení zmíněné nepřetržité doby, a oddělené nejméně 6 hodinami, nesmí být větší než 3 %.
Střední hodnoty teplot a tepelného výkonu po dobu nejméně 6 hodin nepřetržité zkušební doby se použijí pro výpočet koeficientu prostupu tepla "k".
Střední vnitřní a vnější teploty na začátku a na konci výpočetní doby trvající nejméně 6 hodin nesmějí kolísat o více než 0,2 °C.