§ 8
Metoda vyhodnocování tržního rizika
(1) Jako postup pro vyhodnocování tržního rizika spojeného s investováním použije standardní a veřejný speciální fond metodu hodnoty v riziku (VAR). Speciální fond nemovitostí použije metodu hodnoty v riziku pro vyhodnocování tržního rizika spojeného s investováním do majetku podle § 53j odst. 1 zákona.
(2) Při vyhodnocování míry tržního rizika metodou hodnoty v riziku
a) u úrokového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory, odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má významné úrokové pozice, s tím, že konstrukce výnosové křivky vychází ze všeobecně uznávaných metod a u významných úrokových pozic je výnosová křivka rozčleněna na nejméně 6 časových segmentů; zároveň je zohledněno riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,
b) u akciového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory odpovídající každému trhu uvedenému v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, na kterém má významné akciové pozice,
c) u měnového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím v jednotlivých cizích měnách,
d) hodnotu v riziku počítá
1. standardní fond měsíčně,
2. veřejný speciální fond čtvrtletně a
e) hladinu spolehlivosti používá standardní a veřejný speciální fond ve výši 99 %.
(3) Standardní a veřejný speciální fond při vyhodnocování tržního rizika metodou hodnoty v riziku
a) používá dobu držení 1 měsíc,
b) vypočítává historickou volatilitu za období posledních 12 měsíců s tím, že období se nejméně jednou za 3 měsíce obnovuje,
c) obnovuje datové soubory obsahující parametry vývoje tržních podmínek nejméně jednou za 3 měsíce,
d) používá metodu vycházející zejména z modelů matice variace-kovariace nebo historické simulace a
e) vypočítává hodnotu v riziku pro jednotlivé typy rizik a celkově za jeho majetek; u speciálního fondu nemovitostí pouze za majetek podle § 53j odst. 1 zákona.
(4) Standardní a veřejný speciální fond provádí metodou hodnoty v riziku odhad maximální ztráty při stresových situacích, zejména při krizovém vývoji úrokových měr, akciových trhů a měnových kurzů (dále jen "stresové testování") s cílem posoudit dopady extrémně nepříznivých tržních podmínek pro fond. Stresové testování provádí standardní fond nejméně jednou za 3 měsíce a veřejný speciální fond nejméně jednou za 6 měsíců. Pro účely stresového testování vytváří standardní a veřejný speciální fond stresové scénáře zohledňující rizikovou charakteristiku fondu, zejména faktory, vůči jejichž změně je fond nejzranitelnější, a pravidelně prověřuje platnost předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo měnící se podmínky fondu.