§ 5
Limity pro používání finančních derivátů
(1) Standardní a veřejný speciální fond smí použít finanční derivát, jestliže
a) jeho podkladovým nástrojem je
1. investiční cenný papír s výjimkou zatímního listu,
2. nástroj peněžního trhu,
3. vklad,
4. finanční derivát,
5. cenný papír vydaný standardním fondem; veřejný speciální fond smí použít též cenný papír, který splňuje požadavky podle § 51 odst. 1 písm. e) zákona,
6. finanční index,
7. úroková sazba,
8. měnový kurz,
9. měna,
b) sjednání finančního derivátu lze řádně doložit,
c) dodržuje pravidla podle odstavců 2 a 3,
d) podkladový nástroj finančního derivátu odpovídá investiční politice a rizikovému profilu fondu a
e) jsou splněny podmínky podle odstavce 4, jde-li o derivát podle § 26 odst. 1 písm. g) zákona (dále jen "mimoburzovní derivát").
(2) Standardní a veřejný speciální fond snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že
a) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního nebo veřejného speciálního fondu dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví 1), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,
b) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního nebo veřejného speciálního fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,
c) podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 3 ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu cenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 7.
(3) Standardní a veřejný speciální fond drží peněžní prostředky pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 2 písm. b) a je sjednán další finanční derivát
a) s jinou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány ve stejný den,
b) se stejnou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než týden.
(4) Další podmínky pro použití mimoburzovního derivátu jsou, že
a) protistranou je instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona, jejíž vlastní kapitál činí alespoň částku odpovídající
1. 40 miliónům EUR, pokud jde o obchod uzavíraný standardním fondem,
2. 10 miliónům EUR, pokud jde o obchod uzavíraný veřejným speciálním fondem, a
standardní nebo veřejný speciální fond se přesvědčí o její dostatečné bonitě a
b) protistrana souhlasí s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.
(5) Standardní a veřejný speciální fond může uzavřít smlouvu o závěrečném vyrovnání 2) s protistranou, se kterou sjednal mimoburzovní derivát, jestliže
a) smlouva stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k nahrazení vzájemných pohledávek jedinou pohledávkou ve výši rozdílu reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se smlouva vztahuje,
b) smlouva definuje konkrétní skutečnosti, které jsou selháním protistrany; touto skutečností může být zejména prohlášení konkursu nebo vyrovnání,
c) mezi stranami smlouvy o závěrečném vyrovnání není uzavřena jiná smlouva, která by podstatně ztěžovala, omezovala nebo vylučovala její aplikaci, a
d) má při uzavření smlouvy k dispozici vyjádření osoby oprávněné poskytovat právní služby, která dlouhodobě poskytuje služby v této oblasti, které potvrzuje, že v případě selhání protistrany dojde podle rozhodného právního řádu k nahrazení podle písmene a); tato podmínka nemusí být splněna, pokud obdobné vyjádření již existuje a má je k dispozici specializovaná osoba zabývající se vytvářením profesních pravidel pro závěrečné vyrovnání.
------------------------------------------------------------------
1) § 70 odst. 5 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb. a vyhlášky č. 545/2004 Sb.
2) § 197 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.