60/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 246/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování - Čl. I

Čl. I

1. V § 1 odstavec 1 zní:

"(1) Vyhláška stanoví podrobnější podmínky pro uvádění výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro jejich přezkušování, metody pro ověřování základních požadavků na bezpečnost výbušnin, pokud nejsou stanoveny harmonizovanými českými technickými normami, a bližší podmínky a vlastnosti výbušnin, které lze použít v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí, a přezkušování vlastností těchto výbušnin.".

2. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2), 3), 4), 5), 6), 7), 8) a 9) znějí:

"§ 2a

Používání výbušnin v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí, bližší podmínky a přezkušování

(1) Bližší podmínkou pro první použití jednotlivého druhu výbušniny v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí je splnění požadavků uvedených v přílohách č. 1, 2 a 3.

(2) Povolení k prvnímu použití jednotlivého druhu výbušniny v rizikovém prostředí nebo v rizikových podmínkách 2) lze vydat poté, kdy výrobce nebo dovozce (dále jen "žadatel") předloží Českému báňskému úřadu:

a) doklad o posouzení shody se základními požadavky na bezpečnost, 3)

b) technickou dokumentaci obsahující návod k používání výbušniny, který musí obsahovat údaje uvedené v příloze č. 1, dále návrh technických požadavků, základní technické parametry identifikující výbušninu a její kvalitativní znaky; technické požadavky musí obsahovat údaje uvedené v příloze č. 2.

(3) Český báňský úřad posoudí dokumentaci uvedenou v odstavci 2 a případně určí rozsah doplňujících úředních zkoušek, které může provést pouze osoba autorizovaná pro činnosti při posuzování shody u výbušnin podle zvláštního právního předpisu. 4)

(4) O průběhu a výsledcích případných doplňujících úředních zkoušek předloží žadatel Českému báňskému úřadu doklady, ve kterých musí být uvedeno, zda druh výbušnin splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy, 5) popřípadě harmonizovanými českými technickými normami pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.

(5) Náklady spojené s pořízením vzorků výbušnin určených k doplňujícím úředním zkouškám a s provedením těchto zkoušek hradí žadatel.

§ 2b

Podrobnější podmínky pro uvádění výbušných předmětů a pomůcek na trh

(1) Na trh lze uvést pouze výbušné předměty, 6) u kterých bylo ověřeno Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, 7) že splňují požadavky uvedené v přílohách č. 1, 2 a 3. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva o výsledku ověření informuje Český báňský úřad a toho, kdo požádal o ověření.

(2) Na trh lze uvést pouze pomůcky, 8) u kterých bylo ověřeno osobou autorizovanou pro činnosti při posuzování shody u výbušnin podle zvláštního právního předpisu, 9) že splňují požadavky uvedené v přílohách č. 1, 2 a 3. Osoba autorizovaná pro činnosti při posuzování shody u výbušnin podle zvláštního právního předpisu o výsledku ověření informuje Český báňský úřad a toho, kdo požádalo ověření.

(3) O ověřování požadavků na výbušné předměty a pomůcky žádá a náklady tohoto ověřování hradí ten, kdo je zamýšlí uvést na trh.

------------------------------------------------------------------

2) § 28a odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb.

3) § 12 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

4) § 11a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh.

5) Například vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, nařízení vlády č. 358/2001 Sb.

6) § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 174/1992 Sb.

7) § 17 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 21 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.

9) § 11a zákona č. 22/1997 Sb.

Nařízení vlády č. 358/2001 Sb.".

3. V příloze č. 2 se za čl. 4 vkládá nový čl. 4a, který včetně nadpisu zní:

"Čl. 4a)

Neelektrická rozněcovadla

1. Vzhled, rozměry a provedení neelektrických rozbušek musí být v souladu s technickou dokumentací výrobku.

Správnost značení samotných rozbušek se kontroluje vizuálně. Značení rozbušek musí být dobře čitelné a v případě samotných rozbušek nesmí samovolně odpadávat či být snadno smytelné vodou. Nesmazatelnost značení samotných rozbušek se kontroluje pod proudem tekoucí vody po dobu 5 minut.

Stěny dutinek musí být pevné, bez trhlin a mechanického poškození. Jejich kruhový tvar nesmí být hrubě narušen. Schválenými měřidly se kontroluje průměr a délka dutinky jednotlivých časových stupňů a délka detonačních trubic. Vzhled a provedení dutinek, jejich neporušenost a zaškrcení se kontroluje vizuálně, konstrukčně technické zabezpečení vnitřních částí podle dodané výkresové dokumentace a případně i delaborací.

Provedení detonačních trubic se kontroluje vizuálně. Detonační trubice musí tvořit s dutinkou pevný, nerozebíratelný celek, jejich stěny musí být mechanicky pevné, odolné vůči klimatickým vlivům a bez zjevných známek poškození.

Kontrola vzhledu, rozměrů a provedení se provádí u jedné sady rozbušek, minimálně však na 10 ks výrobků.

2. Požaduje se, aby neelektrická rozněcovadla byla manipulačně bezpečná.

Manipulační bezpečnost se ověřuje způsobem podle Závazného postupu č. 27 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky u 10 ks rozněcovadel při nátřasu s frekvencí 60 cyklů.min-1 a výšce pádu 150 mm. Během namáhání trvajícího 5 minut nesmí dojít k iniciaci.

Požaduje se, aby vzorky po zkoušce manipulační bezpečnosti vyhověly požadavku zkoušky podle odstavce 4.

3. Je třeba, aby vnitřní součásti neelektrických rozbušek byly v dutince pevně uloženy.

Mechanická pevnost celé sestavy se kontroluje podle Závazného postupu č. 28 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky metodou statickou. Detonační trubice a sestava neelektrické rozbušky musí být odolné proti porušení při namáhání rozbušek tahem za detonační trubici silou 40 N, působící po dobu 120 s. Sleduje se, zda nedojde k mechanickému poškození detonační trubice (tj. ke vzniku prasklin s následnou ztrátou výbušné náplně) či k porušení sestavy rozbušky (vytržení nebo uvolnění detonační trubice ze zátky).

Funkčnost rozbušky po zkoušce mechanické pevnosti sestavy se ověřuje zkouškou podle odstavce 4 nebo 8. Za vadné se považují ty rozbušky, které při těchto zkouškách selžou, nebo nevyhoví předepsanému průrazu olověné zkušební destičky či požadavkům zkoušky doby zpoždění.

Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.

4. Je nezbytné, aby neelektrická rozněcovadla měla dostatečnou iniciační mohutnost.

Kontrola iniciační mohutnosti se provede podle Závazného postupu č. 26 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky s 10 vzorky. Neelektrická rozbuška musí v destičce z materiálu (Pb nebo Fe) a tloušťky dle technického požadavku výrobku probít otvor předepsané velikosti, nejméně však 5 mm. Výběrový průměr průrazů musí být v souladu s technickým požadavkem výrobku, nejméně však 7 mm.

5. Neelektrická rozněcovadla musí vykazovat dostatečnou vodovzdornost a musí vykazovat řádnou funkci v celém rozsahu teplot, pro které jsou určeny.

Vodovzdornost se ověřuje podle Závazného postupu č. 31 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky, bodu 2 písm. a) nebo bodu 2 písm. b), na jedné sadě, minimálně však na 10 ks rozněcovadel. Neelektrická rozbuška včetně zatavených konců detonačních trubic musí po dobu uvedenou v technickém požadavku výrobku, nejméně však po dobu 2 hodin, odolávat působení zvýšeného přetlaku vody, specifikovaného v technickém požadavku výrobku. Neelektrická rozbuška s konci detonačních trubic umístěnými mimo tlakovou vodu musí po dobu uvedenou v technickém požadavku výrobku, nejméně však po 6 hodin, odolávat působení zvýšeného přetlaku vody 0,2 Mpa. Po namáhání tlakovou vodou se provede zkouška doby zpoždění podle bodu 8. Při zkoušce doby zpoždění nesmí dojít k selhávce. Za vadné se považují rovněž rozbušky, které nevyhověly podmínkám zkoušky doby zpoždění.

Celkem 2 sady neelektrických rozněcovadel, minimálně však 20 ks, se podrobí zkouškám namáhání při mezních teplotách. Neelektrické rozbušky se podrobí namáhání uložením po dobu 6 hodin v limitních teplotách podle technického požadavku výrobku. Bezprostředně po namáhání se provede zkouška doby zpoždění podle bodu 8. Při zkoušce doby zpoždění nesmí dojít k selhávce. Za vadné se považují rovněž rozbušky, které nevyhověly podmínkám zkoušky doby zpoždění.

Neelektrické rozbušky určené do zvlášť ztížených podmínek nesmí během 24hodinové expozice při teplotě 100 st. C detonovat.

6. Neelektrické rozbušky opatřené konektorem musí zajišťovat spolehlivou iniciaci detonačních trubic uchycených předepsaným způsobem v konektoru.

Do konektoru neelektrické rozbušky (donor) se způsobem dle technického požadavku výrobku vloží určený počet detonačních trubic neelektrických rozbušek (akceptory). Jako donoru i akceptorů se použijí rozbušky s nejkratší dodávanou délkou detonační trubice. Zkouška se provede při stávající teplotě zkušebního prostoru. Iniciace donoru se provede schválenou roznětnicí, nebo jiným stejně spolehlivým zařízením. Iniciace sekundární náplně donoru musí vyvolat spolehlivou funkci všech připojených akceptorů. Nepřipouští se žádná závada. Zkouška se provádí s 10 ks donorů.

Neelektrické rozbušky určené do zvlášť ztížených podmínek musí být před zkouškou předem namáhány ve vodě.

7. Neelektrická rozněcovadla musí mít dostatečnou odolnost vůči jiskrové iniciaci.

Odolnost neelektrických rozbušek k jiskrovým výbojům se ověřuje podle Závazného postupu č. 35 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky. Velikost kapacity zkušebního kondenzátoru je 500 pF, zkušební napětí je 20 kV. Na svorku 1 schématu zkušebního zařízení tohoto postupu se namísto přívodního vodiče elektrického rozněcovadla připojí mosazná kuželová elektroda o průměru základny 6 mm a délce 6 mm, na svorku 2 pak dutinka neelektrické rozbušky. Zkouší se rozbušky s nejkratší dodávanou délkou detonační trubice. Zatavený konec trubice se před zkouškou odstraní tak, aby její výbušná náplň mohla přijít do kontaktu s elektrodou připojenou ke svorce 1. Odpor R2 se vyřadí. Velikost kondenzátoru C = 500 pF je nastavena s tolerancí ± 50 pF, velikost napětí U = 20 kV s tolerancí ± 1 kV. Po nabití kondenzátoru C, jehož napětí je měřeno elektrostatickým voltmetrem V, a přepnutí přepínače P na svorku 1, se konec detonační trubice přibližuje k hrotu kuželové elektrody, až dojde ke kontaktu výbušné náplně trubice s tělesem elektrody. Tento postup se opakuje 10krát s frekvencí 1 výboj/s. Nesmí dojít k iniciaci nebo k detonaci žádné detonační trubice ani rozbušky. Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.

Zkouška odolnosti vůči střídavému napětí se provede na stejném zkušebním zařízení jako zkouška odolnosti vůči jiskrovým výbojům s tím rozdílem, že namísto stejnosměrného zdroje U se použije zdroj střídavý připojený přes odpor R1 přímo na svorky 1 a 2 (přepínač P je vyřazen a stejně tak i kondenzátor C). Seříznutý konec detonační trubice neelektrické rozbušky se přiblíží k hrotu kuželové elektrody tak, že dojde ke kontaktu výbušné náplně trubice s tělesem elektrody a tento kontakt je udržován po dobu 1 minuty. Ani při tomto namáhání nesmí dojít k iniciaci detonační trubice nebo rozbušky. Velikost zkušebního napětí U = 1 kV o frekvenci 50 Hz je udržována s přesností + 50 V. Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.

8. Je nezbytné, aby doby zpoždění časovaných rozbušek byly natolik rovnoměrné, aby se nevyskytlo překrytí dob zpoždění sousedních časových stupňů.

Doba zpoždění se zkouší způsobem podle Závazného postupu č. 36 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky. Není-li v technickém požadavku neelektrické rozbušky uvedeno jinak, zkouší se rozbušky s detonační trubicí délky 4 m. Zatavený konec trubice zkoušené rozbušky se odstraní a trubice se ve vzdálenosti 5 cm od konce opatří fotoelektrickým snímačem. Signál START z fotoelektrického snímače, umístěného na detonační trubici a signál STOP z fotosnímače výbuchového boxu jsou přitom přivedeny na vstupy záznamového zařízení (např. čítač, digitální paměťový osciloskop). Od každého časového stupně musí být přezkoušeno celkem 20 ks rozbušek. Výběrový průměr a výběrová směrodatná odchylka s jednotlivých časových stupňů musí splňovat podmínku přejímacího trojúhelníku.

I - 2 | x - x|

S ≤ -----------------

2 √2

Nerovnost platí pro neelektrické rozbušky, jejichž intervalové číslo I je pro všechny, nebo alespoň část časových stupňů konstantní. Pro ostatní typy musí být mezné přípustné velikosti s uvedeny v technickém požadavku výrobku.".

4. V příloze č. 3 se v Seznamu závazných postupů doplňují body 55 až 58, které znějí:

"55. Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovadel proti nejmenším proudům

56. Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách

57. Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin

58. Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin".

5. V příloze č. 3 se na konci doplňují závazné postupy č. 55 až 58, které znějí:

Závazný postup č. 55

Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům

Podstata zkoušky

1. Zkouškou se zjišťuje hranice necitlivosti elektrického rozněcovadla k elektrickému proudu, a to extrapolací dosažených výsledků četnosti zážehů při různých hodnotách elektrického proudu grafickou metodou.

2. Výsledkem zkoušky je stanovení hodnoty stejnosměrného elektrického proudu s dostatečnou dobou průtoku, při níž je s pravděpodobností 99,99 % zjištěno, že nedojde k iniciaci elektrického rozněcovadla zkoušeného typu.

Význam zkoušky

3. Podle výsledku zkoušky se rozhoduje o praktickém použití zkoušeného typu elektrického rozněcovadla.

Zkušební zařízení

4. Zkušební zařízení sestává ze zdroje stejnosměrného proudu (u zdroje napájeného ze sítě nesmí být střídavá složka napětí na výstupu bez zatížení větší než 5 % jmenovitého napětí a nesmí se během měření měnit), dvou měnitelných odporů, ampérmetru (třídy přesnosti 1,5), přístroje pro měření odporu a čtyřpolohového přepínače.

Obrázek - Schéma zapojení

Výběr zkušebních vzorků

5. Zkoušejí se samotné elektrické pilule používaných typů.

Pro zkoušku se používají elektrické pilule nejnižší a nejvyšší odporové skupiny celkového odporového rozsahu,uvažovaného výrobcem pro dodávky. Pro zkoušky je zapotřebí od každé vybrané skupiny 250 kusů elektrických pilulí, pro kontrolu spodní meze 50 kusů pilulí. Každá z vybraných odporových skupin se zkouší a hodnotí samostatně.

Poznámka: Odporovou skupinou je míněn přípustný rozdíl odporů u pilulí jedné dodávky (je stanoven normou jakosti výrobku). Zaručuje-li výrobce, že u všech dodávek budou použity elektrické pilule jen jedné odporové skupiny, zkouší se jen tato skupina.

Podmínky při zkoušce

6. Není-li předepsáno v normě jakosti výrobku jinak, zkouší se při obvyklé teplotě, tj. 15 až 25 °C.

Při zkoušce musí být dodržovány bezpečnostní předpisy pro zkoušky výbušnin.

Postup zkoušky

7. Elektrické pilule musí být před zkouškou temperovány 2 hodiny při obvyklé laboratorní teplotě, není-li v normě jakosti výrobku předepsáno jinak.

Po připojení elektrické pilule ke zkušebnímu přístroji se v základní poloze přepínače změří odpor obvodu. Zjištěná hodnota odporu obvodu se po přepnutí přepínače do polohy 2 nastaví na měnitelném odporu R2 (tzv. náhradní odpor). Po přepnutí přepínače do polohy 3 se pomocí včleněného ampérmetru a měnitelného odporu R1 nastaví na náhradním odporu R2 požadovaná hodnota stejnosměrného proudu. Přepnutím přepínače do polohy 4 se stejnosměrným proudem takto nastavené hodnoty zatíží elektrická pilule.

Hodnoty zátěžového elektrického proudu (Iz) se volí tak, aby četnost zážehů při jedné hodnotě elektrického proudu byla v oblasti 0 až 10 %, tři různé hodnoty elektrického proudu dávaly četnost zážehů v oblasti 10 až 90 % a jedna hodnota elektrického proudu zajišťovala četnost zážehů v oblasti 90 až 100 %.

Při zkoušce se tedy použije 5 různých hodnot zátěžového elektrického proudu, přičemž na každou hodnotu se odzkouší 50 kusů elektrických pilulí.

8. Četnost zážehů v % (S) při zvolené hodnotě elektrického proudu se vypočítá ze vzorce:

S = ---- x 100,

9. Elektrická pilule smí být zatížena elektrickým proudem jen jednou. Doba protékání elektrického proudu můstkem pilule musí být volena tak, aby jeho další prodlužování neovlivnilo výsledek zkoušky.

Tato doba je stanovena v normě jakosti příslušného výrobku.

10. Výsledky představující 0 % nebo 100 % četnosti zážehů se do zkoušky (čl. 7) nezapočítávají a nutno je opakovat při zvýšené nebo snížené hodnotě elektrického proudu.

Zhodnocení zkoušky

11. Grafické zhodnocení zkoušky se provede na diagramu, kde na osu pořadnic (Y) se stupnicí pravděpodobnosti normálního (Gaussova) rozdělení se vynese vypočítaná hodnota četnosti zážehů v % a na osu souřadnic (X) s lineární stupnicí se vynese zkušební hodnota elektrického proudu.

Získanými průsečíky se proloží přímka, na které se vyznačí body pro četnost zážehů (bod A = 0,01 %, bod B = 99,99 %).

12. Z průsečíku A (0,01 % četnosti zážehu) se z grafu vypočte hodnota elektrického proudu (Iz0), při které je ještě s pravděpodobností 99,99 % zajištěna bezpečnost proti žaludku.

Výsledky zkoušky se vyhodnotí pro každou odporovou skupinu pilulí samostatně.

13. V těch případech, kdy proložení přímky by nebylo vzhledem k rozložení bodů v grafu přesné, nebo zjištěná hodnota Iz0 je předmětem sporu, provede se kontrola spodní meze citlivosti elektrických rozněcovadel na hodnotu elektrického proudu předepsanou v normě jakosti zkoušeného výrobku.

Zkouší se 50 kusů elektrických rozněcovadel, které se zatěžují elektrickým proudem jednotlivě nebo více kusů zapojených do série najednou. Doba zatížení elektrickým proudem je 5 minut, přičemž každé rozněcovadlo smí být zatíženo zkušebním elektrickým proudem jen jednou. Při zkoušce nesmí dojít k zážehu rozněcovadla.

Zápis o zkoušce

14. Zápis o zkoušce musí obsahovat:

a) popis a označení výrobku (elektrické pilule), datum výroby, počet odebraných a zkoušených vzorků, důvod zkoušky;

b) údaje o použitém zkušebním zařízení a metodě zkoušek;

c) teplotu a vlhkost zkušebního prostoru;

d) datum zkoušky;

e) výsledek zkoušky.

Závazný postup č. 56

Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách

Všeobecně

1. Způsob stanovení se volí podle chemického složení trhavin. Stanovení obsahu vody sušením se používá u těch trhavin, které neobsahují těkavé látky (zejména kapalné estery kyseliny dusičné). Metody K. Fischera se používá pro stanovení obsahu vody do 5 % u všech trhavin, jejichž složky nereagují s Fischerovým činidlem.

2. Při stanovení musí být dodrženy bezpečnostní předpisy pro zkoušky výbušnin.

A. Stanovení obsahu vody sušením

3. Vzorek trhaviny se suší v sušárně za předepsaných podmínek do konstantní hmotnosti.

a) Postup zkoušky. Do váženky průměru 80 mm se naváží 10 g vzorku s přesností 0,2 mg a rozprostře se do stejnoměrné vrstvy. Vzorek se suší při teplotě (60 ± 2) °C v sušárně odpovídající bezpečnostním předpisům do konstantní hmotnosti (neliší-li se dvě po sobě jdoucí vážení o více než 1 mg). Po ochlazení v exsikátoru se váží.

b) Výpočet. Obsah vody v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost zbytku po vysušení v g.

Dvě souběžná stanovení se nesmějí lišit u sypkých trhavin o více než 0,1 %, u ostatních o více než 0,3 %. Průměr z obou stanovení se zaokrouhlí na desetiny procenta.

B. Stanovení obsahu vody metodou K. Fischera

4. Postupuje se tak, že ke vzorku se přidá 50 ml směsi bezvodého metanolu a pyridinu v poměru 1 + 1. Průměr ze dvou stanovení se zaokrouhlí na desetiny procenta.

Záznam o zkoušce

5. Záznam o zkoušce musí obsahovat tyto údaje:

a) označení vzorku,

b) datum výroby trhaviny,

c) datum zkoušky,

d) použitá metoda,

e) výsledek zkoušek.

Závazný postup č. 57

Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin

I. Všeobecně

1. Průmyslové trhaviny jsou výbušniny, a proto při práci a jakékoliv manipulaci s nimi je nutno přísně dodržovat bezpečnostně-technické předpisy vydané příslušnými orgány. Pokud jsou některé druhy průmyslových trhavin klasifikovány jako látky zdraví škodlivé, musí zacházení s nimi odpovídat i předpisům o ochraně zdraví.

II. Zkoušení

2. Metodami uvedenými v této vyhlášce se stanoví chemické složení, které je výrobcem udáno v materiálovém listu průmyslové trhaviny.

3. Při zkoušení se používá - pokud není uvedeno jinak - chemikálií čistoty p. a. (u organických rozpouštědel bezvodých) a destilované vody.

Není-li udána změna, váží se na analytických vahách s přesností 0,2 mg.

4. Není-li stanoveno jinak, navážka vzorků u sypkých trhavin je 5 g, u trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy je 10 g. Vzorky před zkouškami musí být upraveny rozmělněním (sypké trhaviny), nebo rozřezáním na kostky o velikosti asi 0,25 cm3 (plastické a poloplastické trhaviny). Jako výsledek zkoušky se uvádí aritmetický průměr ze dvou souběžných stanovení.

5. Metod podle tohoto postupu se používá pro "zkrácené rozbory" i pro "úplné a rozhodčí rozbory". Pod pojmem "zkrácené rozbory" se rozumí analytické postupy určené k rychlé kontrole technologie výroby popř. k rychlému stanovení celkových obsahů složek, které jsou nositeli výbušninářských vlastností. Postupy zkrácených rozborů jsou uvedeny v odstavcích 7, 9, 16, 23, 24 a 25.

6. Přehled jednotlivých zkušebních metod podává tab. 1.

Tab. 1.

+----------------------------------------------------------------------------------+-----+

| Zkušební postup pro trhaviny | Čl. |

+----------+------------------+----------------------------------------------------+-----+

| | | Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým | 7 |

| | | Stanovení obsahu kapalných esterů kyseliny | 8 |

| | | dusičné, obsahu nitrolátek a obsahu maziv vedle | |

| | | Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě | 9 |

| | | Stanovení obsahu dusičnanu amonného | 10 |

| | | Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu | 11 |

| | | Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu | 12 |

| | | Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu | 13 |

| | | Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu | 15 |

| | | Stanovení obsahu látek nerozpustných v organickém | 16 |

| | | Stanovení obsahu hliníku | 17 |

| | | Stanovení obsahu nitrocelulózy | 18 |

| | | Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině | 19 |

| | | Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého,| 21 |

| | | mastku, síranu barnatého, event. anorganického | |

| | | Stanovení obsahu stearanu zinečnatého | 22 |

| +------------------+----------------------------------------------------+-----+

| | | Stanovení obsahu pentritu | 23 |

| | | Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě | 24 |

| | | Stanovení obsahu hydrouhličitanu sodného | 25 |

| | | Stanovení obsahu látek nerozpustných v organickém | 26 |

| | | Stanovení obsahu síranu barnatého | 27 |

| | | Stanovení obsahu ocelového prášku | 28 |

| | | Stanovení obsahu změkčovadla nebo plastického | 29 |

+----------+------------------+----------------------------------------------------+-----+

Stanovení obsahu látek extrahovatelným organickým rozpouštědlem

7. Obsah látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem (dále jen extraktu) se stanoví vážkově. Způsob stanovení se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory postupů C a D; postupy A a C jsou určeny pro trhaviny s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy, postupy B a D pak pro ostatní trhaviny, tj. bez esterů kyseliny dusičné a nitrocelulózy, s obsahem organických nitrolátek, postupu E se používá pro trhaviny typu DAP obsahující technický dusičnan amonný s podíly ve vodě rozpustných i nerozpustných solí vápenatých a organické palivo.

Poznámka. Postupu A se používá rovněž pro trhavinu s obsahem organických nitrolátek a vody do 10 % plastifikátoru; u tekutých trhavin tohoto typu s obsahem vody na d10 % se postupuje podle čl. 7F.

A. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek dietyléterem (dále jen éterem).

a) Chemikálie

Éter

b) Postup zkoušky. Na papírový filtr se naváží 10 g vzorku, navážka se do filtru zabalí a takto vzniklý smotek se vpraví do skleněné extrakční vložky rychloextraktoru. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml éteru, přístroj se sestaví (obr. 1) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

100 . b

x = ---------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost vzorku po extrakci éteru v g.

B. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek éterem. *)

a) Chemikálie

Éter

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou papírového filtru se naváží 5 g vzorku, navážka se volně zatíží filtrem ze slinutého skla **) vhodné velikosti a kelímek se vloží do rychloextraktoru na kovovou podložku a s kruhovými otvory. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml =éteru, přístroj se sestaví (obr. 2) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.

Obr. 1 - Rychloextraktor

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

100 . b

x = ---------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost vzorku po extrakci éteru v g.

------------------------------------------------------------------

*) Povoluje se i použití metylenchloridu.

**) Slinutý skleněný filtr deskový, kruhový, tř. velikosti pórů P 160 až P 250, vhodného průměru a tloušťky.

C. Vzorek se extrahuje promýváním toluenem.

a) Chemikálie

Toluen

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého kelímku typu S3 se naváží 10 g vzorku a po částech a za občasného promíchávání vzorku skleněnou tyčinkou se promývá celkem 200 ml toluenu s použitím mírného podtlaku. *) Kelímek se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

Obr. 2 - Rychloextraktor

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost vzorku po promytí toluenem v g.

------------------------------------------------------------------

*) Např. pomocí filtračního zařízení podle |itta.

D. Vzorek se extrahuje promýváním benzenem, popř. chloridem uhličitým.

a) Chemikálie

Benzen

Chlorid uhličitý

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého papírového filtru (bílá nebo černá páska), připraveného k filtraci na nálevce, se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 200 ml benzenu, popř. chloridu uhličitého (jsou-li přítomna parafinická maziva). Filtr se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým v g.

E. Vzorek se extrahuje promýváním petrolejovým éterem.

a) Chemikálie

Petroléter (dest. rozmezí 30 až 70 °C)

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S3 se naváží 5 g vzorku, kelímek se vzorkem se umístí do nálevky odsávacího zařízení *), přidá se 15 ml petroléteru a vzorek se promíchá malou skleněnou tyčinkou. Ke konci promývání se petroléter odsaje s použitím mírného podtlaku. Tento postup se opakuje ještě čtyřikrát (tzn. promytí vzorku celkem 75 ml. petroléteru). Zbytek v kelímku se poklepem rozmělní, ponechá se 30 minut volně sušit při teplotě místnosti a pak se váží.

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost vzorku po promytí petroléterem v g.

Poznámka: Ze zbytku vzorku podle čl. 7E se provede stanovení vlhkosti metodou A.

------------------------------------------------------------------

*) Filtrační zařízení podle Witta.

F. Vzorek se extrahuje promýváním metylenchloridem.

a) Chemikálie

Metylenchlorid

b) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 10 g vzorku, přidá se 20 ml metylenchloridu, důkladně se promíchá a ponechá se v klidu do usazení zbytku. Čirý roztok nad usazeninou se opatrně filtruje do předem vysušené a zvážené baňky rychloextraktoru (viz čl. 7A, resp. 7B). Promývání metylenchloridem se za stejných podmínek opakuje ještě dvakrát. Ze spojených filtrátů se oddestiluje téměř veškerý metylenchlorid, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.

c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:

100 . b

x = ---------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost odparku v g.

Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe

8. Extrakt ze zkoušky podle čl. 7 se redukuje a vážkově se stanoví zbytek po redukci železem a zbytek po redukci chloridem železnatým.

a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 25 % (h = 1,125)

Železo práškové

Síran sodný bezvodý

Éter

Etylalkohol

Chloroform

Chlorid sodný, nasycený vodný roztok

Chlorid železnatý, roztok

Příprava: Do baňky na 750 ml se naváží 90 g kusového železa (hřebíky) předem promytého éterem, přidá se 460 ml kyseliny chlorovodíkové (h = 1,125) a udržuje se ve varu pod zpětným chladičem do rozpuštění. Po vychladnutí se roztok zfiltruje do hnědé zásobní láhve.

b) Postup zkoušky.

ba) Redukce roztokem chloridu železnatého. K extraktu podle čl. 7 se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové, 50 ml roztoku chloridu železnatého, baňka se uzavře a roztok se odstaví na 72 hodiny, přičemž es občas promíchá. Pak e roztok vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu, které se přidají k obsahu dělící nálevky. Směs se intenzivně protřepává 3 minuty, po oddělení fází se chloroformová vrstva oddělí. Vytřepávání včetně vypláchnutí baňky chloroformem se opakuje ještě dvakrát. Spojené chloroformové výtřepky se převedou do další dělící nálevky s 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, jímž se chloroformové výtřepky promývají. Promývání dalšími podíly nasyceného roztoku chloridu sodného se opakuje, až se již vodná vrstva nebarví žlutě Chloroformové výtřepky se pak vysuší bezvodým síranem sodným (6 hodin), kvantitativně zfiltrují filtračním papírem (bílá páska) do suché a předem zvážené baňky na 250 ml a chloroform se oddestiluje. Poslední stopy chloroformu se z baňky odsají pomocí vývěvy. Zbytek v baňce se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a pak se váží do konstantní hmotnosti.

bb) Redukce železem. K extraktu podle čl. 7 se přidá 10 ml etylalkoholu, po rozpuštění 40 ml kyseliny chlorovodíkové, po částech 4 až 5 práškového železa a odstaví se na 2 hodiny, přičemž se obsah baňky občas promíchá (tmavé zbarvení roztoku se změní v zelené). Roztok se pak vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu (popř. éteru), které se přidají k obsahu dělící nálevky. Roztok v dělící nálevce se vytřepává a dále zpracuje obdobným způsobem jako v čl. 8ba).

c) Výpočet. Celkový obsah kapalných esterů kyseliny dusičné v % (u), nitrolátek v % (v) a maziv v % (y) se vypočítá podle vzorce:

100 . b

u = x - ---------;

100 . c

v = x - u - ---------;

100 . c

y = ---------;

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

b hmotnost zbytku po redukci roztokem chloridu železnatého podle čl.

8ba) v g,

c hmotnost zbytku po redukci železem podle čl. 8bb) v g,

x obsah extraktu, zjištěný podle čl. 7, v %.

Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

9. Zbytek vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem se extrahuje vodou. Způsob stanovení látek rozpustných ve vodě se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné a rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory pak postupů C, D, popř. E, jimiž se vážkově zjistí celkový obsah látek rozpustných ve vodě.

A. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do třecí misky, rozdrtí se a vpraví se do kádinky na 400 ml. Třecí miska se několikrát promyje horkou vodou (80 °C), přičemž se jednotlivé podíly, jakož i voda, kterou se promývá papírový filtr z extrakce vzorku, převedou do kádinky s rozdrceným zbytkem. Obsah kádinky se doplní horkou vodou asi do 250 ml, důkladně se promíchá a kvantitativně se filtruje předem vysušeným a zváženým papírovým filtrem (bílá páska) do odměrné baňky na 500 ml. Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, upravuje se postup takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do kádinky na 400 ml, rozdrtí se skleněnou tyčinkou, přidá se 250 ml horké vody a za míchání se zbytek rozpouští. Zakalený roztok se kvantitativně převede do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

B. Kelímek se suchým zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7B umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C), přičemž filtrát se jímá do odměrné baňky na 500 ml. Během promývání se z kelímku vyjme filtr ze slinutého skla, jímž byl původní vzorek zatížen, a promyje se horkou vodou do kelímku. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

C. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7C se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku. Kelímek se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

y = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7C v g,

b hmotnost vzorku po promytí toluenem podle čl. 7C v g,

c hmotnost vzorku po promytí toluenem a vodou v g.

D. Filtr se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7D se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

y = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7D v g,

b hmotnost vzorku po promytí benzenem, popř. chloridem uhličitým podle

čl. 7D v g,

c hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým a po

promytí vodou v g.

E. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7E (po stanovení vlhkosti) se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku, přičemž se filtrát jímá do odměrné baňky na 500 ml. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

y = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,

b hmotnost vzorku po promytí petroléterem a po stanovení vlhkosti podle

čl. 7E v g,

c hmotnost vzorku po promytí petroléterem, po stanovení vlhkosti a po

promytí vodou v g.

F. Tento postup platí pro stanovení látek rozpustných ve vodě u trhavin s obsahem nitrolátek a vody jako plastifikátoru. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A nebo 7F se převede kvantitativně pomocí 250 ml horké vody (80 °C) do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku, důkladně se promíchá a tento roztok se použije pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného

10. Obsah dusičnanu amonného se stanoví buď metodou A nebo B.

Metoda A

Po přídavku formaldehydu k roztoku vzorku se titruje uvolněná kyselina odměrným roztokem hydroxidu sodného.

a) Chemikálie

Hydroxid sodný, roztok 0,5 N

Formaldehyd, roztok 40%

Fenolftalein - indikátor

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B resp. 9E, přidá se 10 ml roztoku formaldehydu předem zneutralizovaného na fenolftalein, promíchá se a ponechá se v klidu 1 až 2 minuty. Pak se přidá fenolftalein - indikátor a titruje se 0,5 N roztokem hydroxidu sodného do růžového zbarvení, které do 1 minuty nemizí.

c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,04 . 1000

x = -----------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B, resp. 7E v g,

b spotřeba 0,5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.

Metoda B

Amoniak uvolněný hydroxidem sodným se předestiluje do odměrného roztoku kyseliny sírové. Nadbytek kyseliny se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného.

a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,25 N

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%

Tashiro - indikátor

b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku (obr. 3) se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 150 ml vody a přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30 % roztoku hydroxidu sodného, obsah baňky se uvede k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.

Obr. 3 - Destilační přístroj na stanovení dusíku

c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (y) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 0,020 . 1000

y = ------------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe

11. Stanoví se celkový dusík redukcí Dewardovou slitinou v alkalickém prostředí a destilací uvolněného amoniaku do odměrného roztoku kyseliny sírové. Ve stejném podílu se stanoví amoniakální dusík metodou A podle čl. 10. Z rozdílu se vypočítá obsah obou složek.

a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,25 N

Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%

Dewardova slitina

Tashiro - indikátor

b) Postup zkoušky.

ba) Stanovení celkového dusíku. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A, přidá se 200 ml vody, 2,5 g Dewardovy slitiny, přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného. Jakmile ustane vývoj dusíku, uvede se obsah baňky k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.

Obsah celkového sodíku v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 0,0035 . 2000

x = -------------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

bb) Stanovení amoniakálního dusíku. Provede se s 0 ml roztoku podle čl. 9A metodou A podle čl. 10.

Obsah amoniakálního dusíku v % (y) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,007 . 1000

y = ------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného v ml.

c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (u) a obsah dusičnanu sodného v % (z) se vypočítávají podle vzorců:

z = (x - 2y) . 6,071

u = y . 5,7174

kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle

čl. 11b) v %,

5,7174 přepočítávací faktor pro dusičnan amonný,

6,071 přepočítávací faktor pro dusičnan sodný.

Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého podle sebe

12. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B (u trhavin typu DAP metodou A) podle čl. 10. Obsah dusičnanu vápenatého se stanovení chelatometricky.

a) Chemikálie

Chelaton 3, roztok 0,02 M

Síran hořečnatý, roztok 0,02 M

Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha

Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9E, přidá se 10 ml tlumivého roztoku, 1 ml 0,02 M roztoku síranu hořečnatého, tolik eriochromčerně - indikátoru, aby se roztok zbarvil červeně a titruje se 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do změny zbarvení roztoku z červeného v modré. Současně se provede slepé stanovení.

c) Výpočet. Obsah dusičnanu vápenatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 0,003282 . 2000

x = ---------------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7E v g,

b spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na vlastní stanovení v ml,

c spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na slepé stanovení v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe

13. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou A nebo B podle čl. 10. Chlorid sodný se stanovení titrací odměrným roztokem dusičnanu stříbrného.

a) Chemikálie

Dusičnan stříbrný, roztok 0,1 N

Fluorescein - indikátor

b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 100 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 25 ml vody, 5 kapek fluoresceinu - indikátoru a titruje se 0,1 N roztokem dusičnanu stříbrného, až se vznikající sraženina růžově zbarví.

c) Výpočet. Obsah chloridu sodného v % (x) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,0058454 . 2000

x = ----------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,1 N roztoku dusičnanu stříbrného v ml.

Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe

14. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B podle čl. 10, obsah dusičnanu vápenatého se stanoví podle čl. 12, obsah chloridu sodného se stanoví podle čl. 13.

Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe

15. Stanoví se celkový a amoniakální dusík postupem podle čl. 11 a vypočítá se obsah obou složek:

a) Výpočet. Obsah dusičnanu sodného v % (u) a obsah chloridu amonného v % (v) se vypočítávají podle vzorců:

u = (x - y) . 6,071

v = y . 3,819

kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle

čl. 11b) v %,

6,071 je přepočítávací faktor pro dusičnan sodný,

3,819 je přepočítávací faktor pro chlorid amonný.

Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu)

16. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (z) se vypočítá podle vzorce:

100 . c

z = ---------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 g,

c hmotnost vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem a vodou podle

čl. 9 v g.

Poznámka: Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě dopočtem do 100 %. Obdobně dopočtem do 100 % se stanoví obsah guaru u trhavin plastifikovaných vodu.

Stanovení obsahu hliníku

17. Hliník se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v kyselině chlorovodíkové a jeho obsah se stanoví chelatometricky.

a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 2,5 N

Chelaton 3, roztok 0,1 M

Síran zinečnatý, roztok 0,1 M

Pyridin

Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)

b) Postup zkoušky.Z filtru po zkoušce podle čl. 9A se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 0,25 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklem a zbytek se rozpouští za chlazení vodou. Po rozpuštění se sklo a stěny kádinky opláchnou horkou vodou a obsah kádinky se zahřívá k varu, aby se rozpustily poslední zbytky hliníku. Roztok se pak kvantitativně filtruje původním filtrem do odměrné baňky na 250 ml s použitím asi 150 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí se váží.

Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 10 ml do kádinky na 250 ml, přidá se 20 ml 0,1 M roztoku Chelatonu 3 (pipetou), voda do 100 ml, za míchání 20 ml pyridinu, 0,2 g eriochromčerni - indikátoru a titruje se 0,1 M roztokem síranu zinečnatého do změny zbarvení roztoku z modrého v purpurové. Současně se provede slepé stanovení.

Poznámky:

1. Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se hliník takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se na filtru rozmělní a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Promytý zbytek vzorku se kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a hliník se rozpouští jak uvedeno v čl. 17b). Roztok se pak kvantitativně převede do odměrné baňky na 250 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.

2. U sypkých trhavin obsahujících hliník se postupuje takto: Z filtračního kelímku po zkoušce podle čl. 9B se opatrně vyjme papírový filtr se zbytkem vzorku, vloží se do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, rozpouští se jak uvedeno v čl. 17b), roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 250 ml, filtrát se doplní při 20 °C vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.

c) Výpočet. Obsah hliníku v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 0,002698 . 2500

x = ---------------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,

b spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu nitrocelulózy

18. Nitrocelulóza se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v acetonu a po jeho odpaření se stanoví vážkově.

a) Chemikálie

Aceton

b) Postup zkoušky.Z filtru po zkoušce podle čl. 17 (popř. podle čl. 9A, není-li přítomen hliník) se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 250 ml, přidá se 100 acetonu a udržuje se ve varu na vodní lázni do rozpuštění klků nitrocelulózy.

Kádinka zakrytá hodinovým sklem se pak ponechá v klidu po dobu 12 hodin, čirý roztok se filtruje původním filtrem do druhé kádinky na 250 ml, zbytek v kádince se dekantuje dvakrát 25 ml acetonu a opět se filtruje původním filtrem. Nerozpustný zbytek v kádince se malým množstvím acetonu kvantitativně převede na filtr, který se pak suší při teplotě 100 ° do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

Spojené acetonové filtráty se kvantitativně po částech odpaří na vodní lázni v předem vyžíhané a zvážené křemenné misce. Před ukončením úplného odpaření acetonu se do misky přidá 1 ml vody (vysrážení nitrocelulózy) a odpaří se k suchu. Miska s odparkem se suší při 80 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Odparek se pak opatrně spálí, vyžíhá a po vychladnutí v exsikátoru se opět váží.

c) Výpočet. Obsah nitrocelulózy v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,

b je hmotnost odparku v g,

c je hmotnost zbytku po žíhání v g.

Poznámka: U trhavin, které obsahují nitrocelulózu, karboxymetylcelulózu, kysličník křemičitý a stearan zinečnatý vedle sebe, se stanovení podle čl. 18 neprovádí.

Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové

19. Z nerozpustného podílu se oddělí látky rozpustné v kyselině chlorovodíkové a jejich obsah se stanoví vážkově.

a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 5 N

b) Postup zkoušky.Do kelímku se zbytkem ze zkoušky podle odstavce 9E umístěného v nálevce odsávacího zařízení *) se po částech přidá 10 ml 5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Kelímek se přikryje hodinovým sklem a když ustane vývin plynu (CO2), filtruje se kvantitativně s použitím mírného podtlaku. Zbytek v kelímku se obdobně promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) a pak suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

c) Výpočet. Obsah látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,

b hmotnost zbytku po zkoušce podle čl. 9E v g,

c hmotnost zbytku po promývání kyselinou chlorovodíkovou a vodou v g.

*) Filtrační zařízení podle Witta

Stanovení obsahu dřevěné moučky

20. Obsah dřevěné moučky se stanoví vážkově.

a) Postup zkoušky. Filtr se zbytkem po zkoušce podle čl. 18 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník a nitrocelulóza) nebo po zkoušce podle čl. 17 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník; nerozpustný zbytek obsahuje nitrocelulózu), popř. vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 9B (nerozpustný podíl neobsahuje ni hliník ani nitrocelulózu) se vloží do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky. Obsah misky se opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

b) Výpočet. Obsah dřevěné moučky v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

b hmotnost zbytku podle čl. 18, resp. 17 nebo 9B v g,

c hmotnost zbytku po žíhání v g.

Poznámky:

1. Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c . 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO3/CaO.

2. U trhavin typu DAP se zbytek vzorku po zkoušce podle čl. 19 vyjádří v % jako obsah dřevěné moučky.

Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva

21. Celkový obsah nerozpustných a nespalitelných anorganických složek se stanoví vážkově a vyjádří se v % (x) složky přítomné ve vzorku podle vzorce:

100 . b

x = ---------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,

b hmotnost zbytku podle čl. 20 v g.

Poznámka: Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c . 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO3/CaO.

Stanovení obsahu stearanu zinečnatého

22. Obsah stearanu zinečnatého se stanoví z původního vzorku chelatometricky

a) Chemikálie

Kyselina dusičná 65 %

Benzen

Chelaton 3, roztok 0,02 M

Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha

Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)

b) Postup zkoušky. Do papírového filtru (modrá páska) připraveného k filtraci na nálevce se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Filtráty se jímají do kádinky na 250 ml, pak se kvantitativně převedou do dělicí nálevky, přidá se 5 ml kyseliny dusičné a 10 minut se intenzivně protřepává. Po rozdělení vrstev se spodní vrstva vypustí do kádinky na 250 ml. Obsah dělicí nálevky se stejným způsobem dvakrát vytřepe 50 ml vody a vodná vrstva se vypustí do kádinky s prvním výtřepkem. Spojené výtřepky se odpaří na vodní lázni k suchu. Odparek se rozpustí ve 100 ml vody, přidá se 5 ml tlumivého roztoku, eriochromčerň - indikátor do vínového zbarvení a titruje se z mikrobyrety 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do modrého zbarvení roztoku.

c) Výpočet. Obsah stearanu zinečnatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,012646 . 100

x = --------------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b je spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 v ml.

Stanovení obsahu pentritu

23. Obsah pentritu se stanoví z obsahu dusíku zjištěného ve vzorku po zmýdelnění a redukci.

a) Chemikálie

Kyselina sírová, roztok 0,5 N

Hydroxid sodný, roztok 5 N, 0,25 N a 30 %

Peroxid vodíku, roztok 6 %

Aceton

Dewardova slitina

Tashiro - indikátor

b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se naváží 0,7 g vzorku, přidá se 60 až 70 ml acetonu, obsah baňky se několikrát po sobě uvede do varu, po vychladnutí se přidá směs 50 ml roztoku peroxidu vodíku a 5 ml 5 N roztoku hydroxidu sodného, pentrit se zmýdelní mírným povařením za občasného promíchání a obsah baňky se ponechá do druhého dne v klidu. Do baňky se potom přidá 150 ml vody, 4 g Dewardovy slitiny a baňka se spojí přestupníkem a chladičem s předlohou, v níž je předloženo 25 ml 0,5 N roztoku kyseliny sírové. Do baňky se přidá 40 ml 30% roztoku hydroxidu sodného a za chladu se ponechá proběhnout redukce (asi 20 minut). Po ukončení vývinu vodíku se vzniklý čpavek vytěsní varem do předlohy, přičemž se oddestiluje asi 2/3 objemu varné baňky. Nadbytek 0,5 N roztoku kyseliny sírové se po přídavku Tashiro - indikátoru titruje 0,25 N roztokem hydroxidu sodného. Současně se provede slepé stanovení bez vzorku. Při výpočtu se počítá s obsahem dusíku u čistého pentritu 17,52 %.

c) Výpočet. Obsah pentritu v % (t) se vypočítá podle vzorce:

(b - c) . 35,02

t = -----------------,

17,52 . a

kde a je navážka vzorku v g,

b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,

c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

24. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě se stanoví vážkově.

a) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 5 g vzorku, přidá se 100 ml horké vody (80 °C) a vzorek se rozmělní skleněnou tyčinkou. Po ochlazení se kvantitativně filtruje předem vysušeným a zváženým filtrem (černá páska). Filtrát se jímá do kuželové baňky na 250 ml. Filtr se zbytkem se pak suší 1 hodinu při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

b) Výpočet. Obsah látek rozpustných ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b hmotnost zbytku v g.

Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného

25. Obsah hydrogenuhličitanu sodného se stanoví odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové.

a) Chemikálie

Kyselina chlorovodíková, roztok 1 N

Metyloranž - indikátor

b) Postup zkoušky. Filtrát po zkoušce podle čl. 24 se uvede do varu, v němž se udržuje 2 až 3 minuty. Po ochlazení se přidá 5 kapek metyloranže - indikátoru a titruje se 1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do trvale oranžověčerveného zbarvení.

c) Výpočet. Obsah hydrogenuhličitanu sodného v % (u) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,08401 . 100

u = -------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 24 v g,

b spotřeba 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml.

Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě

26. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě se stanoví vážkově:

a) Chemikálie

Aceton

b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou středně hustého papírového filtru se naváží 5 g vzorku a extrahuje se na rychloextraktoru (viz obr. 2) 100 až 150 ml acetonu po dobu 8 hodin. Kelímek se zbytkem se pak umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Kelímek se zbytkem po extrakci acetonem a vodou se suší při teplotě 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.

c) Výpočet. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:

(a - b) . 100

x = ---------------,

kde a je navážka vzorku v g,

b je hmotnost zbytku v g.

Stanovení obsahu síranu barnatého

27. Obsah síranu barnatého se stanoví vážkově.

a) Postup zkoušky. Neobsahuje-li vzorek jinou anorganickou složku nerozpustnou v acetonu a ve vodě (např. ocelový prášek), provede se stanovení síranu barnatého takto: Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky, spálí se a vyžíhá 1 hodinu při teplotě 900 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se váží.

b) Výpočet. Obsah síranu barnatého v % (v) se vypočítá podle vzorce:

100 . b

v = ---------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,

b je hmotnost zbytku po žíhání v g.

Stanovení ocelového prášku

28. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) se po rozpuštění v kyselině sírové stanoví odměrným roztokem manganistanu draselného.

a) Chemikálie

Kyselina sírová, h = 1,17

Manganistan draselný, roztok 0,1 N

Zinek práškový

Zimmermann-Reinhardtův roztok

b) Postup zkoušky. Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do kádinky na 500 ml, přidá se 100 ml kyseliny sírové a mírně se zahřeje k rozpuštění. Vzniklý roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 25 ml do kuželové baňky na 250 ml, přidá se 1 g zinku, baňka se uzavře Bunzenovým ventilem a její obsah se za občasného míchání ponechá stát do rozpuštění zinku a odbarvení roztoku. Pak se přidá 6 až 8 ml roztoku Zimmermann-Reinhardtova a ihned se titruje 0,1 N roztokem manganistanu draselného do růžového zbarvení, které do 15 s nezmizí.

c) Výpočet. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) v % (z) se vypočítá podle vzorce:

b . 0,005585 . 2000

z = ---------------------,

kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,

b spotřeba 0,1 N roztoku manganistanu draselného v ml.

Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla

29. Obsah změkčovadla (např. polyvinylacetát) v % (x), resp. plastického pojidla v % (v) se stanoví výpočtem podle vzorců:

x = 100 - t - u;

x = 100 - t - z;

y = 100 - t;

y = 100 - t - v,

kde t je obsah pentritu zjištěný podle čl. 23, v %,

u je obsah hydrogenuhličitanu sodného zjištěný podle čl. 25, v %,

v je obsah síranu barnatého zjištěný podle čl. 27, v %,

z je obsah ocelového prášku zjištěný podle čl. 28, v %.

Závazný postup č. 58

Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin

Účel a význam výpočtu

1. Na základě znalosti hodnot výbuchových charakteristik vypočtených podle jednotných postupů a pomocí jednotných tabelovaných hodnot lze teoreticky hodnotit trhaviny a je možno je reálně vzájemně porovnávat.

Všeobecně

2. Kyslíková bilance je rozdíl mezi množstvím kyslíku v trhavině a jeho množstvím potřebným k úplné oxidaci všech složek trhaviny.

Kyslíková bilance v % (γ) se vypočítá podle vzorců:

γ = 1,6 . [ a - ( 2a + ------ ) ] (1)

o c 2

kde a je počet atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,

a počet molů vodíku v 1 kg trhaviny,

a počet molů atomů kyslíku v 1 kg trhaviny,

nebo

u i

γ = ∑ ( ----- ) . γ (2)

i=1 100 i

kde A je obsah i-té složky trhaviny v %,

γ kyslíková bilance i-té složky trhaviny odečtené z tab.1,

u počet složek trhaviny

3. Výbuchové teplo je teplo uvolněné výbuchem 1 kg trhaviny bez přístupu kyslíku, za stálého objemu.

Výbuchové teplo v kJ.kg-1 (Qv) se vypočítá podle vzorce:

Q = Q - Q (3)

v 1 2

kde Q je součet slučovacích tepel složek trhaviny za stálého objemu při

1 25 °C v kJ.kg-1,

kde Q součet slučovacích tepel zplodin výbuchu za stálého objemu při

2 25 °C v kJ.kg-1.

Hodnoty slučovacích tepel některých složek trhavin za stálého objemu při 25 °C jsou uvedeny v tab. 1.

4. Výbuchová teplota je nejvyšší teplota ve °C, které dosáhnou zplodiny výbuchu za předpokladu, že výbuchová přeměna je děj izochorický a že výbuchem uvolněné teplo se úplně spotřebuje na změnu vnitřní energie zplodin. Výbuchová teplota se určí tak, aby součet změn vnitřních energií zplodin pro tuto teplotu se rovnal hodnotě výbuchového tepla.

Výbuchová teplota ve °C (tv) se vypočítá podle vzorce:

( Q - ΔU ) . ( t - t )

v 1 2 1

t = -------------------------- + t , (4)

v ΔU - ΔU 1

2 1

kde t je nejblíže nižší teplota vzhledem k t ve °C,

1 v

t nejblíže vyšší teplota vzhledem k t ve °C,

2 v

ΔU součet změn vnitřních energií zplodin při t v kJ.kg-1,

1 1

ΔU součet změn vnitřních energií zplodin při t v kJ.kg-1,

2 2

5. Měrný objem plynných zplodin výbuchu je objem zplodin vzniklých při výbuchu 1 kg trhaviny vyjádřený v dm3 a vztažený na teplotu 0 °C a tlak 101,3 kPa. Skupenství zplodin se uvažuje při výbuchové teplotě. měrný objem plynných zplodin při 0 °C a 101,3 kPa v dm3 (Vo) se vypočítá podle vzorce:

V = 22,4 . n, (5)

kde n je počet molů plynných zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny,

22,4 objem molu ideálního plynu při teplotě 0 °C a tlaku 101,3 kPa v dm3.

Zásady výpočtu

6. Výpočet se vztahuje na 1 kg trhaviny daného chemického složení, jak je např. uvedeno v materiálovém listu trhaviny. Výpočet nezahrnuje obal trhaviny.

7. Tepelné efekty jsou vztaženy na systém "trhavina - okolí".

8. Při výpočtu se uvažuje s výbušnou přeměnou trhaviny ve zplodiny výbuchu, která probíhá izochoricky, v zanedbatelně krátké době, přičemž všechny chemické reakce proběhnou v podmínkách výbuchu úplně.

9. Jestliže je trhavina sestavena ze složek obsahujících pouze atomy uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N) a kyslíku (O), pak zplodiny výbuchu této trhaviny obsahují

a) u trhavin s kladnou nebo vyrovnanou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO2), vodu (H2O), dusík (N2), popř. kyslík (O2),

b) u trhavin s mírně zápornou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO2), kysličník uhelnatý (CO), vodu (H2O), vodík (H2) a dusík (N2).

Vztah mezi koncentracemi CO2, CO, H2O a H2 je určen rovnovážnou konstantou reakce vodního plynu při výbuchové teplotě. Jiné reakce uvedených zplodin se neuvažují.

10. Obsahují-li trhaviny kromě atomů C, H, N a O i atomy jiných prvků (halogenů, kovy apod.) vzniklé zplodiny výbuchu jsou sloučeniny nejstabilnější v podmínkách výbušné přeměny. Při tom je nutno uvažovat i vzájemnou reakcí zplodin výbuchu.

Obsahuje-li trhavina reaktivní kov (např. hliník, hořčík), pak se tento kov oxiduje při výbuchu přednostně až na svůj nejstabilnější kysličník.

Inertní složky trhavin (např. síran barnatý, chlorid sodný a draselný, kysličníky kovů 8. skupiny) se při výbuchu chemicky nemění.

11. Tohoto postupu je možno u trhavin se zápornou kyslíkovou bilancí použít jen tehdy, jsou-li splněny podmínky

a < 1/2 a + 2a ,

O H C

a < a ,

O C

kde a je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,

a počet molů atomů vodíku v 1 kg trhaviny,,

a počet molů kyslíku v 1 kg trhaviny.

Jsou-li v trhavině přítomny i jiné prvky, které se při výbuchu oxidují kyslíkem z trhaviny, je třeba tyto skutečnosti ve smyslu čl. 10 zahrnout do celkové bilance.

Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin

Kyslíková bilance

12. Vypočítá se sumární vzorec trhaviny C H N O , kde a , a ,

aC aH aN aO C H

a , a jsou počty molů atomů uvedených prvků v 1 kg trhaviny. Počet molů

N O

atomů jednotlivých prvků se vypočítá podle vzorce:

u i

a = ∑ ( ----- ) . a (6)

i=1 100 i

kde a je počet molů atomů prvku v 1 kg trhaviny,

A obsah i-té složky trhaviny v %,

a počet molů atomů prvku v 1 kg i-té složky trhaviny z tab.1,

u počet složek trhaviny.

Kyslíková bilance se pak vypočítá podle vzorce (1) v čl. 2.

13. Vypočítá se kyslíková bilance trhaviny (γ) podle vzorce (2) v čl. 2.

Výbuchové teplo

14. Sestaví se rovnice rozkladu trhaviny s předpokládanými zplodinami výbuchu ve smyslu čl. 9. Rovnice se vyřeší a vyčíslí pro jednotlivé zplodiny:

a) při γ≥0

C H N O --> n . CO2 + n . H2O + n . N2 + n . O2;

aC aH aN aO CO2 H2O N2 O2

a a

H N

a = n ; ---- = n ; ---- = n ; 2n + n + 2n = a

C CO2 2 H2O 2 N2 CO H2O O2 O

b) při γ < 0

C H N O --> (n . CO2 + n . CO) + (n . H2O + n . H2) + n . N2;

aC aH aN aO CO2 H2O H2O H2 N2

n + n = a ; 2n + 2n = a ; 2n = a ;

CO2 CO C H2O H2 H N2 N

2n + n + n = a ;

CO2 CO H2O O

n . n

CO H2O

------------ = K

n . n t

CO2 H2

kde n , n , n , n a n jsou počty molů uvedených zplodin vzniklých

CO2 CO H2O H2 N2

z 1 kg trhaviny.

Rovnici podle b) je možno řešit např. pro hodnotu n ve tvaru:

CO2

a a

H H 2

- [K . (--- + a - a ) + a ] √[K . (--- + a - a )] - 4(K - 1) . a . (a - a )

t 2 c o o t 2 c o t c c o

n = ----------------------------- + -----------------------------------------------------

CO2 2 . (K - 1) 2 . (K - 1)

t t

kde K je rovnovážná konstanta reakce vodního plynu při zvolené teplotě t,

t o niž se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t . Hodnota

konstanty K pro různé teploty je uvedena v tab. 3.

15. Součet slučovací tepel složek trhaviny (Q1) se vypočítá ze složení trhaviny a hodnot slučovacích tepel složek trhaviny (viz tab. 1) podle vzorce:

u i

Q = ∑ ( ----- ) . q (7)

1 i=1 100 1i

kde q je slučovací teplo i-té složky trhaviny v kJ.kg-1,

A obsah i-té složky trhaviny v %,

u celkový počet složek trhaviny.

16. Součet slučovacích tepel zplodin Q2 se vypočítá ze složení zplodin vypočítaného podle čl. 14a), resp. 14b) a slučovacích tepel zplodin (viz tab. 1) podle vzorce:

Q = ∑ n q (8)

2 i=1 i 2i

kde q je slučovací teplo i-té zplodiny v kJ.mol-1,

n počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,

m celkový počet uvažovaných zplodin.

17. Výbuchové teplo trhaviny se vypočítá podle vzorce (3) v čl. 3 ze součtů slučovacích tepel složek trhaviny a slučovacích tepel zplodin vypočítaných postupem podle čl. 15 a čl. 16.

Výbuchová teplota

18. Pro předpokládané zplodiny určené podle čl. 14 se vypočítá součet změn vnitřních energií (ΔU) při zvolené teplotě t, pro kterou se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě tv, podle vzorce:

ΔU = ∑ ΔU . n (9)

i=1 i i

kde ΔU je uměna vnitřní energie 1 molu i-té zplodiny při teplotě t v kJ,

n počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,

m celkový počet uvažovaných zplodin.

Hodnoty vnitřních energií některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tab. 2.

Porovná se hodnota výbuchového tepla vypočítaná podle č. 17 se součtem změn vnitřních energií zplodin podle čl. 18.

Neshodují-li se hodnoty ΔU a Qv, opakuje se postup od čl. 14 včetně, přičemž teplota t se volí vždy o 100 °C vyšší nebo nižší tak, až absolutní hodnota rozdílu Qv - ΔU je minimální. Zvolená teplota, pro kterou platí tato podmínka, leží nejblíže výbuchové teplotě tv. Výbuchová teplota se pak vypočítá podle vzorce (4) v čl. 4.

Měrný objem plynných zplodin výbuchu

19. Měrný objem plynných zplodin výbuchu se vypočítá podle vzorce (5) v čl. 5 z počtu molů zplodin výbuchu vypočítaných podle čl. 14.

Tab. 1. Počty molů atomů prvků v 1 kg, kyslíkové bilance, relativní molekulové hmotnosti a slučovací tepla za stálého objemu při 25 °C a 101,3 kPa některých složek trhavin a zplodin výbuchu

+---------------------+---------------------+--------------------------------------------+-----------+------------+------------+-----------+

| | vzorec | C | H | N | O | ostatní | % | hmotnost | (kJ.mol-1) | (kJ.kg-1) |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dichroman draselný | K Cr O | - | - | - | 23,79 | 6,80 K | + 16,31 | 294,18 | - 2025,7 | - 6885,9 |

| | 2 2 7 | | | | | 6,80 Cr | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dichroman sodný | Na Cr O | - | - | - | 26,72 | 7,63 Na | + 18,32 | 261,97 | - 1954,9 | - 7462,3 |

| | 2 2 7 | | | | | 7,63 Cr | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan amonný | NH NO | - | 49,97 | 24,98 | 37,48 | - | + 20,00 | 80,04 | - 354,2 | - 4425,3 |

| | 4 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan barnatý | Ba(NO ) | - | - | 7,65 | 22,95 | 3,82 Ba | + 30,61 | 261,34 | - 982,6 | - 3759,9 |

| | 3 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan draselný | KNO | - | - | 9,89 | 29,67 | 9,89 K | + 39,56 | 101,10 | - 488,1 | - 4827,9 |

| | 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan hořečnatý | Mg(NO ) | - | - | 13,48 | 40,45 | 6,74 Mg | + 53,93 | 148,31 | - 780,2 | - 5260,6 |

| | 3 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan sodný | NaNO | - | - | 11,76 | 35,29 | 11,76 Na | + 47,05 | 84,99 | - 457,7 | - 5385,3 |

| | 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dusičnan vápenatý | Ca(NO ) | - | - | 12,19 | 36,56 | 6,09 Ca | + 48,75 | 164,09 | - 927,9 | - 5654,8 |

| | 3 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hliník | Al | - | - | - | - | 37,06 Al | - 88,96 | 26,98 | 0,0 | 0,0 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hydrogenuhličitan | NaHCO | 11,90 | 11,90 | - | 35,70 | 11,90 Na | 0,00 | 84,01 | - 943,3 | - 11228,4 |

| sodný | 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorid amonný | NH Cl | - | 74,78 | 18,69 | - | 18,69 Cl | - 44,86 | 53,49 | - 308,1 | - 5760,0 |

| | 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorid draselný | KCl | - | - | - | - | 13,41 K | 0,00 | 74,55 | - 434,9 | - 5833,7 |

| | | | | | | 13,41 Cl | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorid hořečnatý | MgCl | - | - | - | - | 10,50 Mg | 0,00 | 95,21 | - 639,0 | - 6711,5 |

| | 2 | | | | | 21,00 Cl | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorid sodný | NaCl | - | - | - | - | 17,11 Na | 0,00 | 58,44 | - 410,1 | - 7017,5 |

| | | | | | | 17,11 Cl | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorid vápenatý | CaCl | - | - | - | - | 9,01 Ca | 0,00 | 110,98 | - 792,9 | - 7144,5 |

| | 2 | | | | | 18,02 Cl | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chlorovodík | HCl | - | 27,43 | - | - | 27,43 Cl | 0,00 | 36,46 | - 92,4 | - 2534,3 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chloristan amonný | NH ClO | - | 34,04 | 8,51 | 34,04 | 8,51 Cl | + 34,04 | 117,49 | - 283,6 | - 2413,8 |

| | 4 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Chloristan draselný | KClO | - | - | - | 28,87 | 7,22 K | + 40,42 | 138,55 | - 423,4 | - 3055,9 |

| | 4 | | | | | 7,22 Cl | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník barnatý | BaO | - | - | - | 6,52 | 6,52 Ba | 0,00 | 153,33 | - 557,3 | - 3634,6 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník hořečnatý | MgO | - | - | - | 24,80 | 24,80 Mg | 0,00 | 40,30 | - 600,4 | - 14898,3 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník hlinitý | Al O (α) | - | - | - | 29,43 | 19,62 Al | 0,00 | 101,96 | - 1672,7 | - 16405,5 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník hlinitý | Al O (γ) | - | - | - | 29,43 | 19,62 Al | 0,00 | 101,96 | - 1654,2 | - 16224,0 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník chromitý | Cr O | - | - | - | 19,73 | 13,16 Cr | 0,00 | 151,99 | - 1125,5 | - 7405,1 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník křemičitý | SiO | - | - | - | 33,30 | 16,65 Si | 0,00 | 60,08 | - 857,4 | - 14271,0 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník olovnatý | PbO | - | - | - | 4,48 | 4,48 Pb | 0,00 | 223,20 | - 218,1 | - 977,2 |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník olovnatý | PbO | - | - | - | 4,48 | 4,48 Pb | 0,00 | 223,20 | - 216,7 | - 970,9 |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník siřičitý | SO | - | - | - | 31,22 | 15,61 S | 0,00 | 64,06 | - 297,1 | - 4637,8 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník uhelnatý | CO | 35,70 | - | - | 35,70 | - | - 57,12 | 28,01 | - 111,8 | - 3991,4 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník uhličitý | CO | 22,72 | - | - | 45,44 | - | 0,00 | 44,01 | - 393,8 | - 8948,0 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník vápenatý | CaO | - | - | - | 17,83 | 17,83 Ca | 0,00 | 56,08 | - 634,7 | - 11317,8 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník zinečnatý | ZnO | - | - | - | 12,29 | 12,29 Zn | 0,00 | 81,38 | - 346,9 | - 4262,7 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kysličník železitý | Fe O | - | - | - | 18,78 | 12,52 Fe | 0,00 | 159,69 | - 822,3 | - 5149,4 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Síran barnatý | BaSO | - | - | - | 17,14 | 4,28 Ba | 0,00 | 233,39 | - 1461,2 | - 6260,8 |

| | 4 | | | | | 4,28 S | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Uhličitan draselný | K CO | 7,23 | - | - | 21,71 | 14,47 K | 0,00 | 138,21 | - 1143,2 | - 8271,5 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Uhličitan sodný | Na CO | 9,43 | - | - | 28,29 | 18,86 Na | 0,00 | 105,99 | - 1127,9 | - 10641,5 |

| | 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Uhličitan vápenatý | CaCO | 9,99 | - | - | 29,97 | 9,99 Ca | 0,00 | 100,09 | - 1208,3 | - 12072,2 |

| | 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Voda | H O (g) | - | 111,05 | - | 55,52 | - | 0,00 | 18,02 | - 240,7 | - 13357,4 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Voda | H O (l) | - | 111,05 | - | 55,52 | - | 0,00 | 18,02 | - 282,2 | - 15660,4 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Celulóza | C H O | 37,01 | 61,68 | - | 30,84 | - | - 118,42 | 648,56 | - 888,6 | - 1370,1 |

| | 24 40 20 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dianylftalát | C H O | 58,75 | 84,86 | - | 13,06 | - | - 234,99 | 306,40 | - 887,7 | - 2897,2 |

| | 18 26 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dibutylftalát | C H O | 57,48 | 79,04 | - | 14,37 | - | - 224,18 | 278,35 | - 810,9 | - 2913,2 |

| | 16 22 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dibutylftalát | C H O | 54,00 | 63,00 | - | 18,00 | - | - 194,40 | 222,24 | - 754,8 | - 3396,3 |

| | 12 14 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Difenylamin | C H N | 70,91 | 65,01 | 5,91 | - | - | - 278,93 | 169,23 | + 144,9 | + 856,2 |

| | 12 11 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Diglykoldinitrát | C H N O | 20,40 | 40,80 | 10,20 | 35,70 | - | - 40,80 | 196,12 | - 412,3 | - 2102,3 |

| | 4 8 2 7 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| 2,4-dinitrotoluen | C H N O | 38,44 | 32,94 | 10,98 | 21,96 | - | - 144,20 | 182,14 | - 56,7 | - 311,3 |

| | 7 6 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| 2,4-dinitrotoluen | C H N O | 38,44 | 32,94 | 10,98 | 21,96 | - | - 144,20 | 182,14 | - 29,1 | - 159,8 |

| | 7 6 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Dřevěná moučka | | 41,70 | 60,40 | - | 27,00 | - | - 137,00 | | | - 4563,6 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Ethylendiamin- | C H N O | 10,75 | 53,73 | 21,49 | 32,24 | - | - 25,79 | 186,14 | - 599,0 | - 3218,0 |

| dinitrát | 2 10 4 6 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Ethylenglykol | C H O | 32,22 | 96,66 | - | 32,22 | - | - 128,88 | 62,07 | - 445,3 | - 7174,2 |

| | 2 8 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Ethylnitrát | C H NO | 21,96 | 54,90 | 10,98 | 32,94 | - | - 64,49 | 91,07 | - 179,4 | - 1969,9 |

| | 2 5 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Glycerintrinitrát | C H N O | 13,21 | 22,02 | 13,21 | 36,63 | - | + 3,52 | 227,09 | - 349,9 | - 1540,8 |

| | 3 5 3 9 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Glykoldinitrát | C H N O | 13,15 | 26,30 | 13,15 | 39,46-| - | 0,00 | 152,06 | - 214,2 | - 1408,7 |

| | 2 4 2 6 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Guanidinnitrát | CH N O | 8,19 | 49,14 | 32,76 | 24,57 | - | - 26,21 | 122,08 | - 373,3 | - 3057,8 |

| | 6 4 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Guarová moučka | | 37,26 | 55,89 | - | 31,05 | - | - 114,21 | | | - 6899,8 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hexogen | C H N O | 13,50 | 27,01 | 27,01 | 27,01 | - | - 21,61 | 222,12 | - 71,0 | + 319,6 |

| | 3 6 6 6 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hydrazinnitrát | H N O | - | 52,60 | 31,56 | 31,56 | - | + 8,42 | 95,06 | - 215,5 | - 2267,0 |

| | 5 3 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kafr | C H O | 65,69 | 105,10 | - | 6,57 | - | - 283,78 | 152,24 | - 305,9 | - 2009,3 |

| | 10 16 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Karboxymethyl- | | 31,09 | 62,19 | - | 34,98 | - | - 93,28 | | | - 5024,2 |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hydrogenšťavelan | C HO K | 15,61 | 7,80 | - | 31,22 | 7,80 K | - 12,49 | 128,13 | - 1110,8 | - 8669,3 |

| draselný | 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Hydrogenšťavelan | C HO Na | 17,86 | 8,93 | - | 35,71 | 8,93 Na | - 14,28 | 112,02 | - 1073,2 | - 9580,4 |

| sodný | 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Kyselina octová | C H O | 33,30 | 66,61 | - | 33,30 | - | - 106,58 | 60,05 | - 477,2 | - 7946,7 |

| | 2 4 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Methylaminnitrát | CH N O | 10,63 | 63,78 | 21,26 | 31,89 | - | - 34,02 | 94,07 | - 327,8 | - 3484,6 |

| | 6 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Močovina | CH N O | 16,65 | 66,60 | 33,30 | 16,65 | - | - 79,92 | 60,06 | - 325,2 | - 5414,6 |

| | 4 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Mravenčan amonný | CH NO | 15,86 | 79,29 | 15,86 | 31,72 | - | - 63,43 | 63,06 | - 546,1 | - 8660,0 |

| | 5 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Mravenčan draselný | CHO K | 11,89 | 11,89 | - | 23,78 | 11,89 K | - 9,51 | 84,12 | - 657,8 | - 7819,8 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Mravenčan sodný | CHO Na | 14,70 | 14,70 | - | 29,40 | 14,70 Na | - 11,76 | 68,01 | - 644,4 | - 9475,1 |

| | 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Mravenčan vápenatý | C H O Ca | 15,37 | 15,37 | - | 30,74 | 7,68 Ca | - 24,59 | 130,12 | - 1347,0 | - 10352,0 |

| | 2 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Nafta | | 71,66 | 129,60 | - | - | - | | | | - 3821,0 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Nitrát močoviny | CH N O | 8,12 | 40,63 | 24,38 | 32,50 | - | - 6,50 | 123,07 | - 465,8 | - 3784,8 |

| | 5 3 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| 11,5 % N | | 23,33 | 30,68 | 8,21 | 35,86 | - | - 41,83 | | | - 2844,0 |

| 12,0 % N | | 22,74 | 29,33 | 8,57 | 36,08 | - | - 38,50 | | | - 2719,0 |

| 12,5 % N | | 22,14 | 27,99 | 8,92 | 36,30 | - | - 35,17 | | | - 2593,0 |

| 13,0 % N | | 21,55 | 26,64 | 9,28 | 36,52 | - | - 31,84 | | | - 2469,0 |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Nitroguanidin | CH N O | 9,61 | 38,44 | 38,44 | 19,22 | - | - 30,75 | 104,07 | - 80,6 | - 774,5 |

| | 4 4 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Nitromanit | C H N O | 13,27 | 17,70 | 13,27 | 39,81 | - | + 7,08 | 452,16 | - 596,7 | - 1319,7 |

| | 6 8 6 18 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Nitromethan | CH NO | 16,38 | 49,15 | 16,38 | 32,76 | - | - 39,32 | 61,04 | - 105,7 | - 1731,7 |

| | 3 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| I-nitronaftalen | C H NO | 57,75 | 40,43 | 5,78 | 11,55 | - | - 198,66 | 173,17 | + 55,1 | + 318,2 |

| | 10 7 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Oktogen | C H N O | 13,50 | 27,01 | 27,01 | 27,01 | - | - 21,61 | 296,16 | + 104,7 | + 353,5 |

| | 4 8 8 8 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Parafin | C H | 70,88 | 147,45 | - | - | - | - 344,80 | 352,69 | - 700,1 | - 1985,0 |

| | 25 52 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Pentrit | C H N O | 15,81 | 25,30 | 12,65 | 37,96 | - | - 10,12 | 316,14 | - 502,8 | - 1590,4 |

| | 5 8 4 12 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Pikran amonný | C H N O | 24,38 | 24,38 | 16,25 | 28,44 | - | - 52,00 | 246,14 | - 365,8 | - 1486,1 |

| | 6 6 4 7 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Polyethylen | | 71,30 | 142,60 | - | - | - | - 342,24 | | | - 1910,6 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Polystyren | | 70,09 | 70,09 | - | - | - | - 307,27 | | | + 246,2 |

| | | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Stearan vápenatý | C H O Ca | 59,31 | 115,32 | - | 6,59 | 1,65 Ca | - 274,13 | 608,03 | - 2581,0 | - 4244,9 |

| | 36 70 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Stearan zinečnatý | C H O Zn | 56,93 | 110,71 | - | 6,33 | 1,58 Zn | - 263,16 | 633,33 | - 2839,7 | - 4483,8 |

| | 36 70 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Šťavelan diamonný | C H N O | 16,12 | 64,46 | 16,12 | 32,23 | - | - 51,57 | 124,10 | - 1107,7 | - 8925,9 |

| | 2 8 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Šťavelan draselný | C O K | 12,03 | - | - | 24,07 | 12,03 K | - 9,63 | 166,22 | - 1338,1 | - 8050,2 |

| | 2 4 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Šťavelan disodný | C O Na | 14,92 | - | - | 29,85 | 14,92 Na | - 11,94 | 133,99 | - 1310,5 | - 9780,6 |

| | 2 4 2 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Šťavelan vápenatý | C O Ca | 15,61 | - | - | 31,23 | 7,81 Ca | - 12,49 | 128,10 | - 1386,0 | - 10819,7 |

| | 2 4 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Tetryl | C H N O | 24,38 | 17,41 | 17,41 | 27,86 | - | - 47,36 | 287,15 | + 78,0 | + 271,6 |

| | 7 5 5 8 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Trimethylamin- | C H N O | 24,56 | 81,88 | 16,38 | 24,56 | - | - 104,80 | 122,12 | - 287,5 | - 2354,2 |

| nitrát | 3 10 2 3 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Trinitrobenzen | C H N O | 28,15 | 14,08 | 14,08 | 28,15 | - | - 56,31 | 213,11 | - 28,7 | - 134,7 |

| | 6 3 3 6 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Trinitrorezorcin | C H N O | 24,48 | 12,24 | 12,24 | 32,64 | - | - 35,90 | 245,11 | - 417,6 | - 1703,7 |

| | 6 3 3 8 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

| Trinitrotoluen | C H N O | 30,82 | 22,01 | 13,21 | 26,42 | - | - 73,97 | 227,13 | - 49,7 | - 218,8 |

| | 7 5 3 6 | | | | | | | | | |

+---------------------+---------------------+-------+--------+-------+-------+-----------+-----------+------------+------------+-----------+

Tab. 2. Hodnoty vnitřních energií v kJ.mol-1 některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě

+---------+----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+

| Teplota | Hodnoty vnitřních energií v kJ.mol-1 |

| (°C) +-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| | CO | H O (g) | H O (l) | O | N | CO | H | Al O | BaO | CaO | K CO | KCl | NaCl | Na CO | SiO |

| | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | | 2 | 2 3 | | | 2 3 | | | 2 3 | 2 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 700 | 27,1 | 20,1 | 62,9 | 16,7 | 15,5 | 15,7 | 14,8 | 75,4 | 36,0 | 36,4 | 91,7 | 38,9 | 39,4 | 88,8 | 44,8 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 800 | 31,7 | 23,4 | 66,2 | 19,3 | 18,0 | 18,2 | 17,0 | 87,9 | 42,3 | 42,7 | 105,5 | 72,0 | 45,6 | 102,2 | 53,2 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 900 | 36,5 | 26,8 | 69,6 | 22,1 | 20,5 | 20,8 | 19,2 | 101,3 | 48,6 | 49,0 | 152,0 | 78,3 | 82,5 | 145,3 | 62,0 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1000 | 41,3 | 30,3 | 73,1 | 23,6 | 23,0 | 23,4 | 21,5 | 115,1 | 55,2 | 55,7 | 166,2 | 84,6 | 89,2 | 159,1 | 70,8 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1100 | 46,2 | 34,0 | 76,8 | 27,6 | 25,6 | 26,0 | 23,8 | 128,9 | 62,0 | 62,8 | 180,5 | 90,9 | 95,9 | 172,9 | 80,0 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1200 | 51,2 | 37,9 | 80,5 | 30,4 | 28,3 | 28,7 | 26,2 | 143,6 | 69,1 | 69,9 | 194,7 | 97,1 | 102,6 | 187,1 | 90,0 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1300 | 56,2 | 41,5 | 84,3 | 33,2 | 30,9 | 31,4 | 28,6 | 158,7 | 76,6 | 77,0 | 209,3 | 103,4 | 109,3 | 201,4 | 100,1 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1400 | 61,3 | 45,4 | 88,3 | 36,1 | 33,6 | 34,1 | 31,0 | 173,8 | 83,7 | 84,2 | 224,0 | 109,7 | 116,0 | 216,0 | 110,5 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1500 | 66,5 | 49,4 | 92,2 | 39,0 | 36,3 | 36,8 | 33,5 | 189,2 | 91,3 | 91,7 | 238,6 | 124,8 | 128,1 | 230,7 | 121,0 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1600 | 71,6 | 53,5 | 96,3 | 41,9 | 39,1 | 39,6 | 36,0 | 205,6 | 98,8 | 99,7 | 253,3 | 139,8 | 149,9 | 245,3 | 131,5 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1700 | 76,9 | 57,6 | 100,4 | 44,8 | 41,8 | 42,4 | 38,6 | 221,9 | 106,8 | 107,6 | 268,4 | 154,9 | 171,7 | 260,0 | 141,9 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1800 | 82,1 | 61,8 | 104,7 | 48,2 | 44,6 | 45,2 | 41,2 | 238,7 | 115,6 | 115,6 | 283,4 | 170,0 | 193,8 | 275,1 | 152,4 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 1900 | 87,4 | 66,1 | 108,9 | 50,7 | 47,4 | 48,0 | 43,8 | 255,8 | 170,8 | 123,9 | 298,9 | 185,1 | 215,6 | 290,1 | 162,9 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2000 | 92,7 | 70,4 | 113,2 | 53,8 | 50,2 | 50,8 | 46,5 | 273,4 | 180,5 | 132,5 | 314,4 | 200,1 | 237,4 | 305,6 | 173,3 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2100 | 98,0 | 74,7 | 117,6 | 56,0 | 53,0 | 53,7 | 49,2 | 399,8 | 194,3 | 141,1 | 329,9 | 215,2 | 259,6 | 321,1 | 183,8 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2200 | 103,4 | 79,1 | 121,9 | 59,8 | 55,8 | 56,5 | 51,9 | 417,8 | 208,1 | 149,9 | 345,4 | 230,3 | 281,4 | 336,6 | 194,3 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2300 | 108,8 | 83,6 | 126,4 | 62,9 | 58,7 | 59,4 | 54,7 | 435,8 | 221,9 | 158,7 | 361,3 | 245,3 | 303,1 | 352,1 | 204,7 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2400 | 114,2 | 88,0 | 130,9 | 66,0 | 61,5 | 62,3 | 57,4 | 453,8 | 235,7 | 167,9 | 377,2 | 260,4 | 325,3 | 368,0 | 215,2 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2500 | 119,6 | 92,5 | 135,3 | 69,1 | 64,4 | 65,1 | 60,2 | 471,9 | 249,1 | 176,7 | 393,6 | 275,5 | 334,1 | 383,9 | 225,7 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2600 | 125,0 | 97,1 | 139,9 | 72,2 | 67,2 | 68,0 | 63,1 | 489,9 | 262,9 | 186,3 | 409,9 | 290,6 | 337,0 | 400,3 | 236,1 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2700 | 130,5 | 101,7 | 144,5 | 75,4 | 70,1 | 70,9 | 65,9 | 507,9 | 276,7 | 195,5 | 426,2 | 305,6 | 340,4 | 416,6 | 246,6 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2800 | 135,9 | 106,3 | 149,1 | 78,6 | 73,0 | 73,8 | 68,7 | 525,9 | 290,6 | 256,2 | 442,5 | 320,7 | 343,0 | 432,9 | 257,1 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 2900 | 141,4 | 110,8 | 153,7 | 81,8 | 75,9 | 76,7 | 71,6 | 543,9 | 304,0 | 265,9 | 459,3 | 335,8 | 346,7 | 449,2 | 267,5 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3000 | 146,9 | 115,4 | 158,3 | 84,9 | 78,8 | 79,6 | 74,5 | 561,9 | 317,4 | 275,9 | 476,0 | 338,7 | 349,6 | 446,0 | 278,0 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3100 | 152,4 | 120,1 | 162,9 | 88,2 | 81,7 | 82,5 | 77,4 | 579,9 | 331,2 | 285,5 | 492,8 | 342,1 | 352,9 | 482,7 | 288,5 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3200 | 158,0 | 124,7 | 167,6 | 91,4 | 84,6 | 85,5 | 80,3 | 597,9 | 345,0 | 29,6 | 509,5 | 345,4 | 356,3 | 499,9 | 298,9 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3300 | 163,5 | 129,5 | 172,3 | 94,7 | 87,5 | 88,3 | 83,3 | 615,9 | 358,8 | 305,6 | 526,3 | 347,5 | 359,6 | 517,1 | 309,4 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3400 | 169,1 | 134,2 | 177,1 | 97,9 | 90,4 | 91,3 | 86,2 | 633,9 | 372,6 | 316,1 | 543,0 | 352,1 | 363,0 | 534,2 | 319,9 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3500 | 174,7 | 139,0 | 181,8 | 101,2 | 93,3 | 94,2 | 89,2 | 651,9 | 386,0 | 326,6 | 559,8 | 355,5 | 366,3 | 551,8 | 330,3 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3600 | 180,2 | 143,7 | 186,8 | 104,5 | 96,3 | 97,1 | 92,2 | 669,9 | 399,8 | 336,6 | 576,9 | 358,8 | 369,7 | 569,4 | 340,8 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3700 | 185,8 | 148,5 | 191,3 | 107,9 | 99,1 | 100,1 | 95,2 | 687,9 | 413,7 | 347,1 | 594,1 | 362,2 | 373,0 | 587,0 | 351,3 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3800 | 191,4 | 153,3 | 196,1 | 111,2 | 102,1 | 103,0 | 98,2 | 705,9 | 427,5 | 358,0 | 611,3 | 365,5 | 376,4 | 605,0 | 361,7 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

| 3900 | 197,0 | 158,1 | 200,9 | 114,5 | 105,0 | 106,0 | 101,2 | 723,9 | 441,3 | 368,4 | 628,4 | 368,9 | 379,7 | 623,0 | 372,2 |

+---------+-------+---------+---------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+-------+--------+-------+

Tab. 3 Hodnoty rovnovážné konstanty reakce vodního plynu v závislosti na teplotě

+----------------+----------+----------------+----------+

| Teplota t (°C) | K | Teplota t (°C) | K |

| | t | | t |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 600 | 0,378 | 2600 | 7,210 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 700 | 0,625 | 2700 | 7,429 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 800 | 0,931 | 2800 | 7,635 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 900 | 1,284 | 2900 | 7,829 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1000 | 1,670 | 3000 | 8,011 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1100 | 2,079 | 3100 | 8,181 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1200 | 2,498 | 3200 | 8,341 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1300 | 2,920 | 3300 | 8,491 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1400 | 3,339 | 3400 | 8,632 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1500 | 3,748 | 3500 | 8,764 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1600 | 4,145 | 3600 | 8,888 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1700 | 4,528 | 3700 | 9,005 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1800 | 4,894 | 3800 | 9,115 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 1900 | 5,243 | 3900 | 9,218 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2000 | 5,574 | 4000 | 9,315 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2100 | 5,888 | 4100 | 9,406 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2200 | 6,185 | 4200 | 9,492 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2300 | 6,465 | 4300 | 9,573 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2400 | 6,728 | 4400 | 9,649 |

+----------------+----------+----------------+----------+

| 2500 | 6,977 | 4500 | 9,721." |

+----------------+----------+----------------+----------+