ÚMLUVA
o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabon, 11. dubna 1997)
Strany této Úmluvy
vědomy si skutečnosti, že právo na vzdělání je lidským právem a že vysokoškolské vzdělávání, jež je nástrojem k získání a rozvíjení znalostí, tvoří mimořádně rozsáhlé kulturní a vědecké bohatství jak pro jednotlivce, tak i společnost,
berouce v úvahu, že vysokoškolské vzdělávání by mělo hrát zásadní úlohu při posilování míru, vzájemného porozumění a snášenlivosti a při vytváření vzájemné důvěry mezi lidmi a národy,
berouce v úvahu, že velká různorodost vzdělávacích systémů v evropském regionu odráží jeho kulturní, sociální, politickou, filozofickou, náboženskou a ekonomickou rozmanitost, výjimečné bohatství, jež by mělo být plně respektováno,
přejíce si umožnit všem lidem regionu plně využít tohoto rozsáhlého bohatství různorodosti usnadněním přístupu obyvatel každého státu a studentů vzdělávacích institucí každé Strany k pramenům vzdělání ostatních Stran, a to konkrétně usnadněním jejich úsilí pokračovat ve svém vzdělávání nebo dokončit část studia ve vysokoškolských institucích v těchto ostatních Stranách,
berouce v úvahu, že uznávání studií, osvědčení, diplomů a titulů získaných v jiné zemi evropského regionu představuje důležité opatření pro podporování akademické mobility mezi Stranami,
přisuzujíce velkou důležitost principu institucionální autonomie a vědomy si nutnosti zachovat a chránit tento princip,
přesvědčeny, že spravedlivé uznávání kvalifikací je klíčovým prvkem práva na vzdělání a odpovědností společnosti, přihlížejíce k úmluvám Rady Evropy a UNESCO týkajícím se akademického uznávání v Evropě:
Evropské úmluvě o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy (1953, ETS č. 15) a jejímu Protokolu (1964, ETS č. 49),
Evropské úmluvě o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách (1956, ETS č. 21),
Evropské úmluvě o akademickém uznávání univerzitních kvalifikací (1959, ETS č. 32),
Úmluvě o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu (1979),
Evropské úmluvě o všeobecné rovnocennosti částí vysokoškolského studia (1990, ETS č. 138),
přihlížejíce též k Mezinárodní úmluvě o uznávání studií, diplomů a titulů ve vysokém školství v arabských a evropských státech hraničících se Středozemním mořem (1976), přijaté v rámci UNESCO a pokrývající částečně akademické uznávání v Evropě,
dbajíce toho, že tato Úmluva by měla být též brána v úvahu v kontextu úmluv UNESCO a mezinárodních doporučení, týkajících se jiných regionů světa, a potřeby zlepšení výměny informací mezi těmito regiony,
vědomy si rozsáhlých změn ve vysokém školství v evropském regionu, ke kterým došlo od přijetí těchto úmluv a které mají za následek zvýšenou různorodost uvnitř a mezi národními vysokoškolskými systémy, a potřeby přizpůsobit právní nástroje a praxi, aby byl promítnut tento vývoj, vědomy si potřeby nalézt společná řešení praktických problémů uznávání v evropském regionu,
vědomy si potřeby zlepšit současnou praxi uznávání a učinit ji více průhlednou a lépe přizpůsobenou současné situaci vysokého školství v evropském regionu,
přesvědčeny o pozitivním významu Úmluvy vypracované a přijaté pod společnou záštitou Rady Evropy a UNESCO poskytující rámec pro další rozvoj praxe v oblasti uznávání v evropském regionu,
vědomy si důležitosti zajištění trvalých realizačních mechanismů tak, aby byly principy a ustanovení této Úmluvy uvedeny do praxe,
se dohodly takto: