§ 25
(1) Strana, která porušením závazku ze stavební smlouvy poškodí jiného, je povinna škodu nahradit, pokud nedokáže, že škodu nezavinila. Nároky ze škod, které mohly být zjištěny při odevzdání a převzetí, může strana uplatnit jen tehdy, jestliže je uvedla v zápisu o odevzdání a převzetí. Škoda se hradí, jen pokud není kryta majetkovými sankcemi. Při stanovení výše náhrady škody se přihlíží i k tomu, zda poškozený učinil vše potřebné ke zmenšení nebo k odvrácení škody.
(2) Nárok na náhradu škody, která vzešla z vady, má investor proti dodavateli, i když již zanikl nárok z odpovědnosti za vady. Z důvodu náhrady škody nelze však požadovat odstranění vady, náklad na její odstranění nebo srážku z ceny.