§ 2.
Soud zpravidla nesmí obžalovanému povoliti podmíněný odklad trestu, aniž ho osobně pozná, vyjma že by šlo o čin nepatrného významu.
Domnívá-li se soudce ve věci, v níž by mohl vydati trestní příkaz, že je zde důvod k podmínečnému odsouzení, nevydá trestní příkaz, ale ustanoví hlavní líčení.