§ 20.
(1) Sbíhají-lí se s činem trestným přikázaným před soudy lichevní jiné soudně trestné činy, vyloučí je soud lichevní nepouštěje se do jejich rozboru a odstoupí je příslušnému soudu ku samostatnému projednání (§§ 57 a 58 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a § 21 tr. ř. z. čl. XXXIII. z r. 1896). Stejně zachová se řádný soud, nastane-Ii taková konkurence v řízení před soudy řádnými.
(2) Soud, který v jedné z těchto věcí vynese dříve rozsudek, oznámí jej soudu, u něhož druhá věc se dosud projednává. Byl-li některým z těchto soudů vynesen rozsudek odsuzující, budiž při pozdějším odsouzení druhým soudem přihlíženo ku trestu již vyměřenému. Je-li na spojitý čin trestný ustanoven v zákoně trest smrti nebo doživotního žaláře, budiž s výkonem trestu, vysloveného dříve soudem lichevním, vyčkáno až do pravoplatného ukončení souvislého trestního řízení před soudem řádným. Bylo-li v tomto řízení pravoplatně uznáno na trest smrti nebo doživotního žaláře, nesmí býti trest uložený rozsudkem soudu lichevního vykonán.
(3) Sbíhají-li se s trestnými činy přikázanými soudům lichevním přestupky správní, přikázané úřadům správním, vyloučí se správní přestupky z řízení soudního. Jde-li o takový přestupek správní, jehož potrestání přikázáno soudu lichevnímu na místě úřadu správního, provede se řízení dle §§ 5 - 9 zákona o soudech lichevních, jinak odstoupí se věc ihned příslušnému úřadu k samostatnému projednání. Byly-li týmž činem trestným nejen překročeny nejvyšší ceny dle § 6 zákona o trestání válečné lichvy, nýbrž také spáchán jiný trestný skutek, přikázaný k rozsuzování soudům lichevním, platí ustanovení posledního odstavec § 6 tohoto zákona. Úřad správní, pokud se týče soud lichevní zastupující úřad správní, jest povinen oznámiti ihned příslušnému soudu lichevnímu, u něhož se věc vede, trest, který pro takový přestupek správní vyměřil, aby při výměře trestu pro trestný čin soudní mohl lichevní soud přihlížeti k uloženému trestu správnímu. Bylo-li soudní řízení skončeno rozsudkem dříve nežli řízení správní, oznámí lichevní soud svůj rozsudek ihned úřadu, jemuž přísluší souditi o přestupku správním s tím, že byl-li soudem lichevním uložen trest, další stíhání správního přestupku odpadá. (§ 6, odstavec poslední shora cit. zákona).