§ 12.
Zabere-li obec (společný bytový úřad) nájemní byt anebo pronajatou místnost, musí platiti majetníku domu (pronajímateli) náhradu, splatnou jako nájemné, za dobu ode dne, kdy prošla lhůta k vyklizení, byl-li byt vyklizen, jinak ode dne skutečného vyklizení, až do dne vrácení, a to penízem posledního nájemného i s vedlejšími poplatky, ač je-li nájemné to přiměřené.
Zvýšení náhrady může žádati majetník domu (podpronajimatel), pokud to dovolují pravidla nařízení o ochraně nájemců ze dne 17. prosince 1918, čís. 83 Sb. z. a n.
Není-li nájemné ze zabraných bytův a místností stanoveno, nebo vzejde-li pochybnost o přiměřenosti posledního nájemného, určí náhradu, nedojde-li k dohodě o její výši, příslušný nájemní úřad, vyslechna, je-li toho třeba, osoby znalé místních poměrů. Kde není nájemního úřadu, rozhoduje o náhradě v nesporném řízení soud okresní, v jehož obvodě jest dům.
O náhradě útrat platí obdobná ustanovení civilních řádů soudních.
Z rozhodnutí nájemního úřadu (okresního sondu) není opravného prostředku.
Útraty lze vymáhati soudní exekucí.
Jednáním o náhradu neodkládá se převzetí bytu neb místností.
Návrh na změnu náhrady, určené nájemním úřadem (okresním soudem), může býti kdykoliv učiněn, ale návrhy, které nejsou doloženy novými průvody, buďtež bez jednání zamítnuty.