§ 6
(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu, o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v úředním listě ve lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nárok k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;
d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do pěti tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až páté třídy náležejí závazky, které se v exekuční likvidaci uspokojují v pořadí uvedeném v § 594 odst. 1 písm. a) až d) občanského soudního řádu. Závazky téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.
(4) Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny.