Čl. V
zákona č. 149/1995 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
Přechodná ustanovení
1. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1, 2 a 3. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše uhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých
a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
c) mezi osobami blízkými, 20c)
d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo
e) podle zvláštního zákona. 15b)
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu.
2. Částku sražené daně podle § 38d nebo zajištění daně podle § 38e v případech, kdy o závazku bylo účtováno před 1. lednem 1995, je plátce daně povinen odvést svému místně příslušnému správci daně do 31. ledna 1996.
3. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost 39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla daňová ztráta, může podat nejpozději do 31. prosince 1996 dodatečně daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho známé daňové povinnosti 39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V tomto dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 odst. 3 a položek snižující základ dně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. tohoto ustanovení se použije již v průběhu zdaňovacího období roku 1995.
4. Úroky z vkladů pojišťoven 34b) u bank, připsané počínaje 1. lednem 1995, jsou u pojišťoven součástí základu daně (§ 20 odst. 1).
5. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 10 000 Kč, se pro odpisování postupuje podle zákona Česká národní rady č. 586/1992 Sb., ve vzniku platném do konce roku 1995.
6. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku uzavřených do 31. prosince 1994 se doba pronájmu podle § 24 odst. 4 a § 30 odst. 4 posuzuje podle doby odpisování stanovené zákonem české národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.
7. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 4 a 5 se uplatní pouze u pohledávek, jejichž odpis je plně kryt použitím bankovní rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8. Pokud poplatník v souladu s platnými účetními předpisy odpisoval před 1. lednem 1993 opravnou položku majetku, zúčtovanou v důsledku vkladu společníka obchodní společnosti nebo člena družstva, pokračuje v souladu s účetními předpisy v započatém odpisování této opravné položky a odpisy jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
9. Při změně odpisové skupiny hmotného majetku a nehmotného majetku v příloze k zákonu je poplatník povinen změnit odpisovou skupinu již odpisovaného majetku od zdaňovacího období, ve kterém změna nabyla účinnosti. Obdobnou povinnost má poplatník i při změně sazby (§ 31) nebo koeficientu (§ 32)
10. Investiční fond a podílový fond 16) může ustanovení § 34 odst. 1 poprvé použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1996.
11. U technického zhodnocení nemovité kulturní památky evidovaného v majetku poplatníka a odpisovaného do 31. prosince 1994 se při odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1994.
------------------------------------------------------------------
15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
------------------------------------------------------------------