§ 9.
Tak zvané "staré účty" ve společných korunách rakousko-uherských (nekolkovaných) povstalé důsledkem nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. února 1919, č. 57 Sb. z. a n., (o zákazu převodu pohledávek a úhrad z ciziny do republiky československé) a nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n. (o zákazu výplat účtů před 26. únorem 1919 vzniklých), pokud náležejí majitelům, kteří nejpozději od 26. února 1919 bydlí anebo mají sídlo na oné části Československého Těšínská, kde se nekolkovalo, uznají se úplně (1:1) v korunách československých.
O "starých účtech" jiných osob platí nařízení z 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n., beze změny.