§ 3.
Pro směnu hotovostí polských marek, které dne 10. srpna 1920 měly a dle nařízení ze 8. srpna 1920, č. 468 Sb. z. a n, vyměnily nebo k výměně přihlásily peněžní ústavy a z osob právnických
1. nadace, beneficia, kostely, duchovní a světské obce, spolky, ústavy a jiné korporace a společnosti, jichž členům podíl na jmění kmenovém nenáleží [saz. pol. 57/106 B e) č. 1. zákona z 13. prosince 1862, č. 89 ř. z.],
2. vzájemné spolky pensijní a pojišťovací dle zákona z 15. dubna 1885, č. 51 ř. z.,
3. nemocenské pokladny dělnické (zákon z 30. března 1888, ě. 33 ř. z.),
4. bratrské pokladny (zákon z 28. července 1889, č. 127 ř. z.) a
5. zapsané pokladny pomocné (zákon z 16. července 1892, č. 202 ř. z.), pokud by tyto ústavy a právnické osoby měly dne 10. srpna 1920 nejméně jeden měsíc sídlo na území Československého Těšínská, stanoví se jednotný doplatek do 100 Kč za 100 polských marek (úhrnný kurs 1:1).
Ústavy a osoby tyto nechť prokáží při vybrání doplatků vysvědčením politického úřadu, že
1. měly 10. srpna 1920 aspoň jeden měsíc sídlo na Československém Těšínsku, a pokud jda o peněžní ústavy, že byly oprávněny obchody tam provozovati, a
2. mají povahu některé z osob nebo ústavů v odst. 1. tohoto paragrafu jmenovaných; zároveň nechť předloží mimo průkaz o výměně nebo přihlášce k výměně, pokud se v jejich rukou nalézá, též výkaz o stavu pokladniční hotovosti z 10. srpna 1920 podepsaný dle stanov.