Článek 11
Sčítání
1. Pokud osoba, na kterou se vztahuje tato smlouva, uplatnila podle této smlouvy nárok na australskou dávku a získala:
(a) dobu bydliště v Austrálii, která je kratší než doba potřebná podle australských právních předpisů pro získání nároku osoby na dávku; a
(b) dobu pobytu v Austrálii v produktivním věku, která je stejná nebo delší než doba stanovená pro takovou osobu v souladu s odstavcem 4; a
(c) dobu pojištění získanou podle právních předpisů České republiky,
pak pouze pro splnění minimální požadované doby stanovené pro takovou dávku právními předpisy Austrálie bude tato doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky považována pro nárok na australskou dávku za dobu, kdy taková osoba měla bydliště v Austrálii.
2. Pro účely odstavce 1, pokud osoba
(a) měla bydliště v Austrálii nepřetržitě po dobu, která je kratší než minimální nepřetržitá doba potřebná podle australských právních předpisů pro získání nároku osoby na dávku; a
(b) získala dobu pojištění podle právních předpisů České republiky ve dvou nebo více různých obdobích, která je stejná nebo delší než celková minimální doba uvedená pod písmenem (a),
bude celková doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky považována za nepřetržitou dobu.
3. Pokud se překrývá doba, kdy osoba měla bydliště v Austrálii, s dobou pojištění získanou podle právních předpisů České republiky, pak pro účely tohoto článku Austrálie přihlédne k překrývající se době pouze jednou jako k době, kdy osoba měla bydliště v Austrálii.
4. Minimální doba pobytu v Austrálii v produktivním věku, ke které se pro účely odstavce 1 přihlíží, je tato:
(a) pro účely australské dávky splatné osobě, která nemá bydliště v Austrálii, je minimální požadovaná doba 12 měsíců, z nichž nejméně šest měsíců musí být nepřetržitých; a
(b) pro účely australské dávky splatné osobě, která má bydliště v Austrálii, minimální doba stanovena není.