Příloha XIII
Rozhodčí řízení
1. Navrhující strana nebo strany oznámí sekretariátu, že se strany dohodly předložit spor k rozhodčímu řízení podle článku 21 odst. 2 této úmluvy. V oznámení se vysvětlí předmět rozhodčího řízení a uvedou se zejména články této úmluvy, jejichž výklad nebo uplatňování jsou předmětem sporu. Sekretariát předá získané informace všem stranám této úmluvy.
2. Rozhodčí soud se skládá ze tří členů. Jak navrhující strana nebo strany, tak ostatní strana nebo strany, jichž se spor týká, jmenují rozhodce a dva takto jmenovaní rozhodci určí na základě vzájemné dohody třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu. Tento rozhodce nesmí být státním příslušníkem ani jedné ze stran sporu, nesmí mít své obvyklé místo pobytu na území jedné z těchto stran, nesmí být jimi zaměstnán, ani nesmí mít žádný jiný vztah k věci.
3. Jestliže není předseda rozhodčího soudu určen do dvou měsíců po jmenování druhého rozhodce, určí na žádost kterékoli strany sporu předsedu rozhodčího soudu v průběhu dalších dvou měsíců výkonný tajemník Evropské hospodářské komise.
4. Jestliže některá ze stran sporu nejmenuje rozhodce do dvou měsíců po obdržení žádosti, může o tom druhá strana uvědomit výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise, který určí předsedu rozhodčího soudu v průběhu dalších dvou měsíců. Po svém určení požádá předseda rozhodčího soudu stranu, která ještě rozhodce neurčila, aby tak učinila do dvou měsíců. Nevyhoví-li strana této žádosti do uvedené lhůty, oznámí to předseda výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který provede toto určení během následujících dvou měsíců.
5. Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s mezinárodním právem a s ustanoveními této úmluvy.
6. Kterýkoli rozhodčí soud ustavený podle ustanovení této přílohy přijme svůj jednací řád.
7. Rozhodčí soud rozhoduje o procedurálních otázkách i ve věci samé většinou hlasů svých členů.
8. Rozhodčí soud může přijímat veškerá vhodná opatření ke zjištění skutečností.
9. Strany sporu usnadňují práci rozhodčího soudu a s využitím všech dostupných prostředků zejména:
a) poskytují rozhodčímu soudu veškeré příslušné dokumenty, vybavení a informace;
b) umožňují rozhodčímu soudu, pokud je to nezbytné, předvolání svědků nebo znalců a získání jejich výpovědí.
10. Strany sporu a rozhodci chrání důvěrnost jakékoli informace, kterou jako důvěrnou získali v průběhu řízení před rozhodčím soudem.
11. Rozhodčí soud může na žádost některé ze stran doporučit prozatímní ochranná opatření.
12. Nedostaví-li se některá ze stran sporu k rozhodčímu soudu nebo nevyjádří-li se k věci, může druhá strana požádat soud, aby v řízení pokračoval a vynesl své konečné rozhodnutí. Nepřítomnost jedné ze stran nebo opomenutí strany vyjádřit se k věci není překážkou řízení.
13. Rozhodčí soud může jednat a rozhodnout o protinárocích, které bezprostředně souvisejí s předmětem sporu.
14. Pokud rozhodčí soud nerozhodne z důvodů daných konkrétními okolnostmi věci jinak, ponesou náklady soudního řízení, včetně odměn rozhodců, strany sporu rovným dílem. Soud vede záznamy o všech svých nákladech a předloží o nich stranám sporu závěrečné vyúčtování.
15. Pokud má některá ze stran této úmluvy na předmětu sporu právní zájem a pokud může být rozhodnutím věci dotčena, může se souhlasem soudu do řízení vstoupit.
16. Rozhodčí soud vydá svůj rozhodčí nález do pěti měsíců ode dne svého ustavení, nepovažuje-li za nezbytné prodloužit tuto lhůtu o dobu nepřesahující pět měsíců.
17. Nález rozhodčího soudu musí být odůvodněn. Je konečný a závazný pro všechny strany sporu. Rozhodčí soud předá nález stranám sporu a sekretariátu. Sekretariát postoupí získané informace všem stranám této úmluvy.
18. Spory, které mohou vzniknout mezi stranami ohledně výkladu nebo výkonu nálezu, může předložit kterákoli ze stran rozhodčímu soudu, který tento nález vynesl, nebo v případě, že tomuto soudu nelze tuto věc předložit, jinému soudu ustavenému k tomuto účelu stejným způsobem jako soud původní.
******************************************************************