Článek XXII
1. S výjimkou článků XXIV a XXVII se ustanovení této úmluvy týkající se států budou posuzovat tak, že se vztahují na každou mezinárodní mezivládní organizaci, jež provádí kosmickou činnost, jestliže organizace prohlásí, že přijímá práva a závazky předvídané v této úmluvě a jestliže většina členských států organizace tvoří strany této úmluvy a Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.
2. Členské státy každé takové organizace, které jsou stranami této úmluvy, učiní všechny vhodné kroky pro to, aby se zajistilo, že organizace učiní prohlášení podle předchozího odstavce.
3. Bude-li mezinárodní mezivládní organizace odpovědná za škodu na základě ustanovení této úmluvy, jsou tato organizace a ty z jejích členských států, které jsou členy této úmluvy, odpovědny solidárně, avšak za předpokladu, že:
a) každý nárok na náhradu takové škody bude nejprve předložen organizaci;
b) a pouze tehdy, nezaplatila-li organizace ve lhůtě šesti měsíců dohodnutou či určenou částku jako náhradu za tuto škodu, může se stát předkládající nárok dovolávat odpovědnosti členských států, které jsou stranami této úmluvy, za zaplacení této částky.
4. Každý nárok podle ustanovení této úmluvy na náhradu škody způsobené organizací, která učinila prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, musí být předložen členským státem této organizace, který je stranou této úmluvy.