§ 2.
(1) Provozovatel se zprostí odpovědnosti toliko tehdy, prokáže-li
a) při škodě způsobené úrazem,
že škoda byla způsobena výhradně
1. neodvratitelnou událostí, která neměla původ v provozu, nebo
2. porušením předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se strany poškozeného zaměstnance, ač s nimi byl řádně seznámen, nebo tím, že tento zaměstnanec zanedbal důležitou povinnost svého povolání, anebo
3. neodvratitelným jednáním osoby třetí;
b) při škodě způsobené nemocí z povolání, že s jeho strany i se strany osob, kterých užil v provozu, byly dodrženy povinnosti plynoucí z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(2) Neodvratitelnost události nebo jednání osoby třetí záleží v tom, že událost nebo jednání nemohly být zamezeny péčí podle poměrů potřebnou.
(3) Za třetí osobu se nepovažuje osoba užitá v provozu.