§ 15.
(1) Nároky na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 se promlčují ve třech letech; promlčecí doba počíná
a) jde-li o náklady léčebné péče, ode dne skončení léčení,
b) jde-li o dávky nemocenského pojištění, ode dne poslední výplaty těchto dávek, a
c) jde-li o dávky důchodového zabezpečení (zaopatření), ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení poskytl dávku poprvé.
(2) Při společném uplatnění nároků na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 z téže události nepovažuje se žádný z uplatněných nároků za promlčený, pokud běží promlčecí doba aspoň pro jeden z nich.
(3) Ustanovení § 34 vládního nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách, se nevztahuje na nároky na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13.