Článek 6
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, vztahují se na pracovníky podléhající této smlouvě právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní činnost.
2. Z ustanovení odst. 1 tohoto článku se stanoví následující výjimky:
1) Na pracovníky podléhající právním předpisům jedné smluvní strany, kteří byli vysláni zaměstnavatelem této smluvní strany vykonávat v jeho zájmu dočasně pracovní činnost na území druhé smluvní strany, se vztahují právní předpisy prvé smluvní strany do konce 24. kalendářního měsíce ode dne jejich vyslání.
2) Na pracovníky, kteří jsou členy personálu dopravních podniků vykonávající pracovní činnost na území obou smluvních stran, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území je zaregistrován příslušný podnik.
3) Za pracovníka vyslaného na území druhé smluvní strany ve smyslu bodu 1) a 2) odst. 2 se nepovažuje pracovník, který má na území druhé smluvní strany povolení k trvalému pobytu. Tato úprava neplatí, má-li pracovník uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce na území prvé smluvní strany.
4) Na pracovníky, kteří jsou členy posádky námořní lodi, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje.
5) Na zaměstnance (pracovníky) diplomatických zastoupení a konzulárních úřadů smluvních stran, a také na soukromé domácí pracovníky, se vztahují příslušná ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.