Článek 16
1. Pokud nárok na důchod podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace, pak příslušná instituce České republiky:
1) stanoví teoretickou výši důchodu, který by náležel v případě, že by všechny doby pojištění (zaměstnání) byly získány podle právních předpisů České republiky;
2) na základě teoretické výše důchodu určené podle bodu 1 tohoto odstavce, stanoví skutečnou výši důchodu podle poměru délky dob pojištění (zaměstnání) získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění (zaměstnání).
Pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu se vychází z příjmů dosažených v dobách pojištění (zaměstnání) na území České republiky. Indexace a stanovení průměrného výdělku se provádí podle právních předpisů České republiky a takto stanovený výdělek se považuje za dosažený v dobách pojištění (zaměstnání), k nimž se přihlíží při stanovení teoretické výše důchodu.
Výpočet důchodu podle tohoto odstavce se provádí i v případě, kdy se důchod stanoví podle článku 13 této smlouvy; osobě bude přiznán vyšší z důchodů.
2. Při provádění odstavce 1 tohoto článku vezme příslušná instituce České republiky v úvahu též závazky vyplývající ze smluv o sociálním zabezpečení s třetími státy v míře, ve které tyto smlouvy upravují sčítání dob pojištění (zaměstnání).
3. Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osob, u nichž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku, a které nebyly pojištěny po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.