MEZINÁRODNI ÚMLUVA
o potlačování činů jaderného terorismu
Státy, které jsou smluvními stranami této Úmluvy,
majíce na zřeteli cíle a zásady Charty Organizace spojených národů týkající se udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory dobrého sousedství a přátelských vztahů a spolupráce mezi státy,
připomínajíce Prohlášení u příležitosti padesátého výročí Organizace spojených národů z 24. října 1995,
uznávajíce právo všech států rozvíjet a využívat jadernou energii pro mírové účely a jejich oprávněný zájem na možném prospěchu, který lze získat mírovým využitím jaderné energie,
majíce na paměti Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů z roku 1980,
hluboce znepokojeny celosvětovým nárůstem činů terorismu ve všech jeho podobách a projevech,
připomínajíce rovněž Prohlášení o opatřeních na odstranění mezinárodního terorismu v příloze rezoluce Valného shromáždění č. 49/60 z 9. prosince 1994, v němž členské státy Organizace spojených národů mimo jiné slavnostně potvrzují jednoznačné odsouzení veškerých činů, metod a praktik terorismu jako zločinných a neospravedlnitelných, ať jsou páchány kdekoli a kýmkoli, včetně těch, které ohrožují přátelské vztahy mezi státy a národy a představují hrozbu pro územní celistvost a bezpečnost státu,
konstatujíce, že Prohlášení rovněž vyzvalo státy, aby urychleně přezkoumaly rozsah stávajících mezinárodně právních ustanovení o předcházení, potlačování a odstraňování terorismu ve všech jeho podobách a projevech s cílem zajistit existenci komplexního právního rámce pokrývajícího veškeré aspekty této záležitosti,
připomínajíce rezoluci Valného shromáždění č. 51/210 ze 17. prosince 1996 a Prohlášení doplňující Prohlášení o opatřeních na odstranění mezinárodního terorismu z roku 1994, které tvoří její přílohu,
připomínajíce rovněž, že podle rezoluce Valného shromáždění č. 51/210 byl ustanoven ad hoc výbor, mimo jiné za účelem vypracování mezinárodní úmluvy o potlačovaní činů jaderného terorismu, která by doplnila příslušné stávající mezinárodní instrumenty,
konstatujíce, že činy jaderného terorismu mohou mít ty nejzávažnější důsledky a mohou představovat hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti,
konstatujíce rovněž, že stávající mnohostranná právní ustanovení nepostihují tyto útoky odpovídajícím způsobem,
přesvědčeny o naléhavé potřebě posílit mezinárodní spolupráci mezi státy při tvorbě a přijímání účinných a praktických opatření pro předcházení takovým činům terorismu a pro stíhání a trestání jejich pachatelů,
konstatujíce, že činnost vojenských sil států se řídí pravidly mezinárodního práva mimo rámec této Úmluvy a že vynětí jistých jednání z působnosti této Úmluvy neznamená prominutí jinak protiprávních činů ani jejich uznání za činy povolené zákonem, ani nevylučuje stíhání na základě jiných zákonů,
se dohodly takto: