Článek 18
1. Jakmile po spáchání trestného činu uvedeného v článku 2 zajistí radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení nebo nad nimi jinak převezme kontrolu, smluvní strana, která je má v držení:
(a) podnikne kroky k zabezpečení radioaktivního materiálu, zařízení nebo jaderného zařízení;
(b) zajistí, aby jakýkoli jaderný materiál byl držen v souladu s platnými zárukami Mezinárodní agentury pro atomovou energii; a
(c) zohlední doporučení ohledně fyzické ochrany a zdravotní a bezpečnostní normy zveřejněné Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
2. Po skončení jakéhokoli řízení souvisejícího s trestným činem uvedeným v článku 2 nebo dříve, pokud to vyžaduje mezinárodní právo, se jakýkoli radioaktivní materiál, zařízení či jaderné zařízení po poradě (zejména pokud jde o možné způsoby vrácení a uskladnění) s příslušnými smluvními stranami vrátí smluvní straně, které náleží, smluvní straně, jejímž státním příslušníkem je fyzická nebo právnická osoba vlastnící takový radioaktivní materiál, zařízení či jaderné zařízení nebo v níž má taková osoba pobyt, nebo smluvní straně, na jejímž území byl odcizen či jinak protiprávně nabyt.
3(a) Pokud vnitrostátní nebo mezinárodní právo zakazuje smluvní straně vrátit nebo přijmout takový radioaktivní materiál, zařízení či jaderné zařízení, nebo pokud se na tom dotčené smluvní strany dohodnou, s výhradou ustanovení odstavce 3(b) tohoto článku, smluvní strana, která má v držení radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení musí pokračovat v krocích uvedených v odstavci 1 tohoto článku; takový radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení budou využívány pouze pro mírové účely.
3(b) Pokud smluvní straně, která má v držení radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení, právo neumožňuje jejich držení, tento stát zajistí, aby byly co nejdříve předány do držení státu, kterému právo umožňuje takové držení a který v případě potřeby poskytl záruky slučitelné s požadavky odstavce 1 tohoto článku, a to po poradě s tímto státem, za účelem jejich zabezpečení; takový radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení budou využívány pouze pro mírové účely.
4. Pokud radioaktivní materiál, zařízení či jaderná zařízení zmíněná v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nepatří žádné ze smluvních stran ani státnímu příslušníkovi smluvní strany nebo osobě s pobytem ve smluvní straně, nebo pokud nebyla odcizena či jinak protiprávně nabyta na území smluvní strany, nebo pokud žádný stát není ochoten převzít takovou věc podle odstavce 3 tohoto článku, bude přijato zvláštní rozhodnutí o nakládání s ní, s výhradou ustanovení odstavce 3(b) tohoto článku, po poradě mezi dotčenými státy a jakýmikoli příslušnými mezinárodními organizacemi.
5. Pro účely odstavců 1, 2, 3 a 4 tohoto článku smluvní strana, která má v držení radioaktivní materiál, zařízení či jaderné zařízení, může požádat o pomoc a spolupráci jiné smluvní strany, zejména dotčené smluvní strany, a jakékoli příslušné mezinárodní organizace, zejména Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Smluvní strany a příslušné mezinárodní organizace se vyzývají k poskytování pomoci podle tohoto odstavce v co největší míře.
6. Smluvní strany podílející se na nakládání s radioaktivním materiálem, zařízením nebo jaderným zařízením, nebo na jejich uchovávání podle tohoto článku vyrozumí generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii o způsobu, jakým bylo s takovou věcí naloženo nebo jak byla uchována. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii předá tuto informaci ostatním smluvním stranám.
7. V případě jakéhokoli šíření radioaktivního materiálu, zařízení nebo jaderného zařízení v souvislosti s trestným činem uvedeným v článku 2 nejsou žádným z ustanovení tohoto článku jakkoli dotčena pravidla mezinárodního práva upravující odpovědnost za jaderné škody ani jiná pravidla mezinárodního práva.