Článek 13
1. Trestné činy uvedené v článku 2 se považují za zařazené mezi trestné činy podléhající vydání v jakékoli smlouvě o vydávání existující mezi kterýmikoli ze smluvních stran před vstupem této Úmluvy v platnost. Smluvní strany se zavazují zařadit takové trestné činy jako trestné činy podléhající vydání do každé smlouvy o vydávání, kterou mezi sebou následně uzavřou.
2. Pokud smluvní strana, která podmiňuje vydání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, s níž nemá smlouvu o vydávání, dožádaná smluvní strana může dle vlastního uvážení považovat tuto Úmluvu za právní základ vydání pro trestné činy uvedené v článku 2. Vydání podléhá dalším podmínkám stanoveným právem dožádaného státu.
3. Smluvní strany, které nepodmiňují vydání existencí smlouvy, uznají trestné činy uvedené v článku 2 za trestné činy podléhající vydání v jejich vzájemných vztazích za podmínek stanovených právem dožádaného státu.
4. Pokud je to nezbytné, pohlíží se na trestné činy uvedené v článku 2 pro účely vydávání mezi smluvními stranami, jako by byly spáchány nejen v místě, kde k nim došlo, ale také na území států, které založily jurisdikci v souladu s článkem 9 odst. 1 a 2.
5. Ustanovení všech smluv a ujednání o vydávání mezi smluvními stranami ohledně trestných činů uvedených v článku 2 se ve vztazích mezi smluvními stranami považují za pozměněná v tom rozsahu, v jakém jsou neslučitelná s touto Úmluvou.