Preambule
Členské státy Rady Evropy, další státy, které jsou účastníky Evropské kulturní úmluvy, a další státy, které jsou signatáři tohoto (dokumentu).
S ohledem na to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany a uvědomění si ideálů a principů, které jsou jejich společným dědictvím, a podpory jejich hospodářského a sociálního vývoje.
Vědomy si, že sport by měl hrát závažnou roli při ochraně zdraví, v morální a fyzické výchově a v rozšiřování mezinárodního porozumění.
Znepokojeny rostoucím užíváním dopingových prostředků a metod sportovci a sportovkyněmi v celé šíři sportu a důsledky tohoto na zdraví účastníků a budoucnost sportu.
Dbajíce na to, že tento problém ohrožuje etické principy a výchovné hodnoty ztělesněné v Olympijské chartě, Mezinárodní chartě pro sport a tělesnou výchovu UNESCO a v Rezoluci (76)41 Komise ministrů Rady Evropy, známé jako "Evropská charta sportu pro všechny".
Majíce na vědomí antidopingové předpisy, politiku a deklarace přijaté mezinárodními sportovními organizacemi.
Vědomy si toho, že veřejná správa a dobrovolné sportovní organizace mají komplementární odpovědnost za boj proti dopingu ve sportu, zejména za zajištění řádného vedení sportovních aktivit, založeného na zásadách čestného jednání (fair play), a za ochranu zdraví těch, kteří se jich účastní.
Uvědomujíce si, že tyto orgány a organizace musí z těchto důvodů pracovat společně na všech vhodných úrovních.
Připomínajíce si rezoluce o dopingu, přijaté Konferencí evropských ministrů odpovědných za sport, a zejména Rezoluci č. 1 přijatou na 6. konferenci v Reykjaviku v roce 1989.
Připomínajíce si, že Komise ministrů Rady Evropy již přijala Rezoluci (67)12 o dopingu atletů, Doporučení č. R(79)8 o dopingu ve sportu, Doporučení č. R(84)19 o "Evropské antidopingové chartě pro sport" a Doporučení č. R(88)12 o zavedení dopingové kontroly bez ohlášení mimo soutěže.
Připomínajíce si Doporučení č. 5 o dopingu přijaté 2. Mezinárodní konferencí ministrů a vyšších činovníků odpovědných za sport a tělesnou výchovu, pořádanou UNESCO v Moskvě (1988).
Rozhodnuty však podniknout další a důraznější kooperativní aktivitu zaměřenou na snížení a případnou eliminaci dopingu ve sportu, uplatňujíce jako základnu etické hodnoty a praktická opatření obsažená v těchto nástrojích,
Se dohodly následovně: