Článek 6
Vyvlastnění
(1) Žádná ze smluvních stran nepřijme jakékoli opatření směřující k vyvlastnění, znárodnění nebo jiná opatření mající podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") vůči investicím občanů nebo společností druhé smluvní strany, s výjimkou opatření přijatých za účelem povoleným zákonem, ne nediskriminačním základě, v souladu s jejím právním řádem a za náhradu, jež bude okamžitě realizovatelná a bude uskutečněna bez zbytečného prodlení. Tato náhrada bude stanovena v souladu s právním řádem každé smluvní strany, bude uskutečněna ve volně směnitelné měně a bude volně převoditelná.
(2) Jakékoli opatření týkající se vyvlastnění nebo ohodnocení investice může být na žádost dotčeného občana nebo společnosti přezkoumáno příslušným soudem smluvní strany, která opatření přijala, způsobem stanoveným jejím právním řádem.
(3) Jestliže smluvní strana vyvlastní majetek společnosti, zaregistrované nebo zřízené v souladu s právním řádem v kterékoli části jejího území, v níž občané nebo společnosti druhé smluvní strany vlastní podíly, zaručí tato smluvní strana, že ustanovení odstavce 1 tohoto článku se budou vztahovat na takovéto občany a společnosti druhé smluvní strany, kteří tyto podíly vlastní, a to v takové míře, aby jim byla zaručena náhrada dle zmíněného odstavce.