Článek 10
Vodoprávní ustanovení
(1) Vodoprávní záležitosti se posuzují podle zákona a orgánem onoho smluvního státu, na jehož území se řízení v daném případě vztahuje.
(2) U děl a zařízení, která budou umístěna na obou státních územích, uděluje povolení vodohospodářský orgán příslušný pro tu část, která bude zřízena na jeho státním území, přičemž bude vzat zřetel na to, aby řízení po sobě časově následovala a byla provedena při oboustranné účasti. Aby se zabránilo rozporům v obsahu rozhodnutí obou stran, je třeba dosáhnout dohody mezi příslušnými orgány obou smluvních států.
(3) U děl a zařízení, jimiž budou dotčena práva nebo zájmy na obou státních územích, která však budou zřízena pouze na jednom státním území, provede každý smluvní stát řízení na svém území. Přitom se použije přiměřeně ustanovení odstavce 2.
(4) Vodohospodářské řízení o záležitosti, jejíž projednání přísluší do okruhu činnosti Komise, je možno zahájit s výjimkou nebezpečí z prodlení teprve tehdy, když se záležitostí zabývala Komise nebo zmocněnci (článek 1 odstavec 2 přílohy A). Potom projednají vodohospodářské orgány smluvních států, dbajíce ustanovení tohoto článku, v jakém rozsahu a v jakém časovém sledu provede každý smluvní stát vodohospodářské řízení. Nedospěje-li se při tom ke shodnému názoru, předloží se tato záležitost prostřednictvím Komise vládám smluvních států.
(5) Vodohospodářské orgány smluvních států se mohou ve vodoprávních záležitostech stýkat přímo.
(6) Dosavadní vodní oprávnění na hraničních vodách a s nimi souvisící závazky zůstávají nedotčeny.