Čl. 47
(1) Je-li movité dědictví po příslušníku jedné Strany na území druhé Strany, může každý dědic nebo odkazovník žádat, aby toto dědictví projednal soud této druhé Strany.
(2) Na žádost vydá soud vyhlášku, kterou vyzve dědice, odkazovníky a jiné účastníky, aby ve lhůtě, kterou soud ustanoví na dobu nikoli kratší tři a nikoli delší šesti měsíců, přihlásili své nároky a aby také oznámili své námitky proti projednání dědictví soudem uvedeným v odstavci 1, jinak že by soud projednal dědictví bez zřetele na jejich nároky. Vyhláška o tom musí být uveřejněna na území obou Stran způsobem předepsaným pro uveřejnění úředních vyhlášek. Opis vyhlášky je třeba zaslat bez zbytečného odkladu příslušnému domovskému soudu a diplomatickému nebo konsulárnímu úřadu domovského státu zůstavitele, jakož i známým dědicům, odkazovníkům a jiným osobám, které si činí nárok na dědictví. Náklady uveřejnění vyhlášky nese navrhovatel.
(3) Nebyly-li ve lhůtě určené vyhláškou přihlášeny nároky nebo vzneseny námitky proti projednání dědictví soudem uvedeným v odstavci 1, nebude možné vydat movité dědictví (článek 45); dědictví poté projedná soud podle předpisů občanského soudního řádu vlastního státu.
(4) Jestliže osoby uvedené v odstavci 2 vznesly námitky proti projednání dědictví soudem uvedeným v odstavci 1, je třeba zastavit řízení bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce. Další postup se spravuje ustanoveními článků 45 a 46.