Čl. 41
(1) Zemře-li na území jedné Strany příslušník Strany druhé, je příslušný místní soud (orgán) povinen bez zbytečného odkladu zpravit o úmrtí příslušný diplomatický nebo konsulární úřad druhé Strany a oznámit mu vše, co je mu známo o dědicích, o jejich bydlišti (pobytu) a adrese, o povaze a o ceně dědictví, jakož i o závěti, která tu snad je. Stejné platí, doví-li se místní soud (orgán) o tom, že příslušník druhé Strany, který zemřel mimo území Stran, zanechal jmění v tuzemsku.
(2) Nabude-li diplomatický nebo konsulární úřad Strany, jejímž příslušníkem byl zemřelý, vědomost o smrti dříve, zpraví o tom místní soud (orgán).