Čl. 30
(1) Je-li nutné opatření poručenského soudu (orgánu) v zájmu příslušníka jedné Strany, který má bydliště nebo pobyt nebo svůj majetek na území druhé Strany, uvědomí o tom soud druhé Strany bez zbytečného odkladu soud Strany, jejímž příslušníkem je chráněnec.
(2) Je-li případ naléhavý, může soud druhé Strany vedle současného zpravení soudu Strany, jejímž chráněnec je příslušníkem, učinit i sám neodkladná opatření, jež mají časově omezené účinky do doby, kdy rozhodne soud Strany, jejímž příslušníkem je chráněnec. Tento soud uvědomí o svých opatřeních soud, který nařídil dočasná opatření.
(3) Opatření podle odstavce 2 lze učinit i pro případ ochrany zájmů nepřítomného.