§ 3.
(1) Doba zkušebná počíná se dnem, kdy nabylo právní moci usnesení, povolující odklad. Činí rok až tři léta, jde-li o trest peněžitý neb o trest na svobodě do šesti měsícův, a dvě až pět let, jde-li o trest větší.
(2) Byl-li vedle trestu na svobodě uložen také trest peněžitý, rozhoduje o délce doby zkušebně úhrn hlavního trestu a trestu náhradního, stanoveného pro případ nedobytnosti trestu na penězích.