Čl. 3
1. Zúčastněné správy Smluvních stran a jejich zaměstnanci používají ve vzájemném písemném a ústním styku své úřední řeči. V prováděcích dohodách mohou být stanoveny výjimky z této zásady.
2. Smluvní strany se postarají, aby jejich zaměstnanci, kteří konají službu ve výměnných stanicích a na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany, ovládali úřední řeč státu, na jehož území je výměnná stanice, alespoň v takové míře, aby se mohli dohovořit se zaměstnanci tohoto státu v jeho úřední řeči.