§ 2.
(1) Výrobní podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen, jsou povinni platiti vedle přirážky podle § 1 ještě zvláštní přirážku k pravidelné 2%ní dani z obratu za dobu od 1. května 1932 do 31. prosince 1933 z těch dodávek, které byly provedeny (splněny) prodejnou (prodejnami). Tato zvláštní přirážka činí 50% pravidelné 2%ní daně z obratu. Za výrobní podnikatele podle tohoto odstavce se považují také podnikatelé, kteří mimo předměty, jež sami vyrobili nebo si dali vyrobiti ve mzdě, dodávají též předměty, jež vyrobil někdo jiný; takoví podnikatelé nejsou však povinni platiti přirážku podle tohoto odstavce k dani z obratu z dodávek předmětů, které sami nevyrobili nebo si nedali vyrobiti ve mzdě, jestliže tuto okolnost náležitě prokáží.
(2) Prodejnou podle odst. 1. rozumí se každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky výhradně nebo převážně spotřebitelům. Za prodejnu se však nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako v celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, které uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba zboží jakožto činnost vedlejší.
(3) Spotřebitelem podle odst. 2. není podnikatel, který nabývá předmětu ku prodeji nebo zpracování po živnostensku.
(4) Ustanovení odst. 1. se nevztahuje na výrobní podnikatele, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1.) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2.) nepřesahoval 500.000 Kč, jakož i na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na výši celkového obratu.
(5) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství poskytl osvobození od přirážky podle odst. 1. nebo její snížení výrobním podnikatelům stran těch předmětů, které výrobci dodávají obvykle přímo spotřebitelům.