§ 4.
(1) Mezi osvojitelem a osvojencem a jeho potomky později narozenými nastává po právu týž poměr, jako mezi rodiči a manželskými dětmi, pokud zákona jinak neustanovuje. Osvojenec a tito jeho potomci nabývají naproti osvojiteli všech majetkoprávních nároků jako manželské děti. Na osvojencovy potomky, kteří tu byli při ujednání smlouvy, vztahuje se poměr ten, jestliže dali k tomu souhlas sami, nebo nejsou-li svéprávnými, ustanoveným opatrovníkem se schválením soudu (poručenského úřadu).
(2) Není-li osvojenec zletilým, přijde pod otcovskou moc osvojujícího muže.
(3) Vůči členům osvojitelovy rodiny nevzniká osvojením jinaký poměr rodinný a nenabývají osvojenec a jeho potomci nijakých majetkoprávních nároků.
(4) Ve vlastní rodině nepozbývají osvojenec a jeho potomci práv. Nárok na výživu mají, pokud není osvojitel sám s to, aby jim poskytoval slušnou výživu.