CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 55/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování Čl. I

Čl. I

55/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování

Čl. I

Vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování, se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují věty:

„Směrnice Komise (EU) 2020/367 ze dne 4. března 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o stanovení metod hodnocení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1226 ze dne 21. prosince 2020, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o společné metody hodnocení hluku.“.

2. V § 1 se za text „unie 1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 6)“.

Poznámka pod čarou č. 6 zní:

------------------------------------------------------------------

„6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“.

3. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Škodlivými účinky hluku se rozumí účinky nepříznivé pro lidské zdraví, obtěžování hlukem a pocit nepohody vznikající působením hluku na osoby vystavené hodnotám hlukového ukazatele stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.“.

Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.

4. V § 3 odst. 1 se slova „příloze č. 2“ nahrazují slovy „příloze č. 1“.

5. § 4 a 5 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 znějí:

„§ 4

Způsob informování veřejnosti o strategických hlukových mapách

Strategické hlukové mapy zpřístupňuje Ministerstvo zdravotnictví veřejnosti na svých internetových stránkách ve formě otevřených dat umožňujících prohlížení a stahování dat 6), 7).

§ 5

Akční plány snižování škodlivých účinků hluku

(1) Akční plán obsahuje mapovou, tabulkovou a textovou část.

(2) Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

------------------------------------------------------------------

7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.“.

6. V příloze č. 1 bod 3. zní:

„3. hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc

(L )

dvn

v decibelech (dB) je definována vzorcem

Obrázek - Vzorec

kde

L je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku

d vážené funkcí A podle české technické normy 4)

určený za všechna denní období jednoho roku,

L je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku

v vážené funkcí A podle české technické normy 4)

určený za všechna večerní období jednoho roku,

L je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku

n vážené funkcí A podle české technické normy 4)

určený za všechna noční období jednoho roku

a kde

den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin; noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin a rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku, a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky.“.

7. V příloze č. 1 bod 5. včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:

„5. V případě výpočtu pro účely strategického hlukového mapování z hlediska vystavení osob hluku v budovách a v jejich blízkosti musí být hodnotící bod ve výšce 4,0 m nad terénem, a to podle výpočtových metod stanovených přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, v platném znění 8), (dále jen „stanovené výpočtové metody“).

------------------------------------------------------------------

8) Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění směrnice 2015/996 a směrnice 2021/1226.“.

8. V příloze č. 1 bod 7. zní:

„7. Pro výpočet hodnot hlukových ukazatelů

L a L

dvn n

se použijí pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a pro průmyslový hluk stanovené výpočtové metody.

Pro tento výpočet se použijí pouze taková programová vybavení, která obsahují deklaraci o průkazné shodě tohoto programového vybavení se stanovenými výpočtovými metodami.“.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

9. V příloze č. 2 bod 1. Obecná část zní:

1. Obecná část

Strategická hluková mapa představuje hlukovou situaci v 5 dB pásmech (dále jen „příslušná 5 dB pásma“), a to:

a) pro hlukový ukazatel

L

dvn

hodnoty 50,0 - 54,9; 55,0 - 59,9; 60,0 - 64,9; 65,0 - 69,9; 70,0 - 74,9; > 75,0 dB;

b) pro hlukový ukazatel

L

n

hodnoty 40,0 - 44,9; 45,0 - 49,9; 50,0 - 54,9; 55,0 - 59,9; 60,0 - 64,9; 65,0 - 69,9; > 70,0 dB.

Mapová část se pořizuje zvlášť pro hlukový ukazatel

L

dvn

a pro hlukový ukazatel

L .

n

1.1. Mapová část obsahuje alespoň následující údaje:

1.1.1. Izofony hlukového ukazatele

L

dvn

v 5 dB pásmech.

1.1.2. Izofony hlukového ukazatele

L

n

v 5 dB pásmech.

1.1.3. Zobrazení hranic obcí a jejich název v okolí zdroje hluku.

1.1.4. Zobrazení zdrojů hluku, které jsou předmětem výpočtu.

1.1.5. Zobrazení budov v okolí zdrojů hluku.

1.1.6. Zobrazení kritických míst.

1.2. Tabulková část obsahuje alespoň následující údaje:

1.2.1. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných osob v příslušných 5 dB pásmech.

1.2.2. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení v příslušných 5 dB pásmech.

1.2.3. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení s tichou fasádou v příslušných 5 dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; tichou fasádou se rozumí fasáda, u které hodnota

L

dvn

ve výšce 4 m nad zemí a 0,1 m před fasádou je pro hluk ze specifického zdroje o více než 20 dB nižší než u fasády, která má nejvyšší hodnotu

L

dvn

a současně

L

dvn

tiché fasády je menší než 55 dB.

1.2.4. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení se speciálními protihlukovými opatřeními v příslušných 5 dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; speciálním protihlukovým opatřením se rozumí ochrana proti jednomu nebo více typům hluku v životním prostředí, v kombinaci s takovými ventilačními nebo klimatizačními zařízeními, aby bylo možné zachovat vysoké hodnoty protihlukové ochrany.

1.2.5. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb škol v příslušných 5 dB pásmech.

1.2.6. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb lůžkových zdravotnických zařízení v příslušných 5 dB pásmech.

1.2.7. V případech uvedených pod body 1.2.1. až 1.2.6. počty osob a staveb pro bydlení, u nichž dochází k překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů.

1.2.8. Celkovou plochu území v km2 vystavenou hodnotám

L > 55 dB, L > 65 dB, L > 75 dB.

dvn dvn dvn

1.2.9. Celkový počet osob vystavených hodnotám

L > 55 dB, L > 65 dB, L > 75 dB.

dvn dvn dvn

1.2.10. Celkový počet staveb pro bydlení vystavených hodnotám

L > 55 dB, L > 65 dB, L > 75 dB.

dvn dvn dvn

Údaje podle bodů 1.2.1. až 1.2.6. této přílohy se pro jednotlivé zdroje strukturují po krajích, dále po obcích s uvedením kódu obce a názvu obce podle Číselníku obcí Českého statistického úřadu a případně po úsecích, včetně uvedení součtu za celou Českou republiku.

1.3. Textová část obsahuje alespoň následující údaje:

1.3.1. Identifikační údaje pořizovatele a zpracovatele (název, adresa, IČO).

1.3.2. Stručný popis posuzovaného území.

1.3.3. Popis podkladů pro zpracování strategické hlukové mapy a jejich zdroj.

1.3.4. Popis metodiky zpracování strategické hlukové mapy.

1.3.5. Vyhodnocení nejistot výpočtu.

1.3.6. Určení kritických míst na základě překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. Při kumulaci hluku stejné kategorie zdrojů různých provozovatelů se na základě dostupných dat stanoví jejich podíl a vliv jednotlivých zdrojů jako podklad pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření. Kritická místa se pak určí na základě příspěvků všech zdrojů hluku stejných kategorií.“.

10. V příloze č. 2 bodu 2. úvodní části se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „zařízení 2)“ a věta druhá se zrušuje.

11. V příloze č. 3 se na konci bodu 1.5. doplňuje věta „V případě hluku z dopravy je součástí také identifikace úseků komunikace, pro které je akční plán pořízen.“.

12. V příloze č. 3 se za bod 1.14. vkládá nový bod 1.15., který zní:

„1.15. Prostorové vymezení území tichých oblastí v aglomeraci.“.

Dosavadní bod 1.15. se označuje jako bod 1.16.

13. Příloha č. 4 včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 4

Metody hodnocení škodlivých účinků

1. Soubor škodlivých účinků

V rámci hodnocení škodlivých účinků se zohlední:

1.1. Ischemická choroba srdeční odpovídající kódům BA40 až BA6Z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-11),

1.2. Vysoké obtěžování hlukem,

1.3. Vysoké rušení spánku.

2. Výpočet škodlivých účinků:

2.1. Relativní riziko škodlivého účinku definované jako

Pravděpodobnost výskytu škodlivého účinku

v populaci vystavené

konkrétní hladině hluku ve venkovním prostředí

RR = (----------------------------------------------)

Pravděpodobnost výskytu škodlivého účinku

v populaci nevystavené

hluku ve venkovním prostředí

kde

RR je relativní riziko.

2.2. Absolutní riziko škodlivého účinku definované jako

Výskyt škodlivého účinku

AR = ( v populaci vystavené )

konkrétní hladině hluku ve venkovním prostředí

kde

AR je absolutní riziko vyjádřené absolutním číslem nebo procentem.

2.3. Ischemická choroba srdeční

Pro výpočet relativního rizika pro hluk, pokud jde o škodlivý účinek ischemické choroby srdeční a míru incidence, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

Obrázek - Vzorec

pro hluk ze silniční dopravy

kde

RR je relativní riziko škodlivého účinku ischemické choroby

IHD,i,road srdeční pro hluk ze silniční dopravy,

L je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem

dvn ze silniční dopravy a

i je míra incidence pro hluk ze silniční dopravy.

2.4. Vysoké obtěžování hlukem

2.4.1. Pro výpočet absolutního rizika (AR) pro hluk ze silniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

Obrázek - Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HA,road obtěžování hlukem pro hluk ze silniční dopravy a

L je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem

dvn ze silniční dopravy.

2.4.2. Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z železniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

Obrázek - -Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HA,rail obtěžování hlukem pro hluk ze železniční dopravy a

L je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem

dvn ze železniční dopravy.

2.4.3. Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z letecké dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

Obrázek - Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HA,air obtěžování hlukem pro hluk z letecké dopravy a

L je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem

dvn z letecké dopravy.

2.5. Vysoké rušení spánku

Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek vysokého rušení spánku, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

2.5.1. Pro hluk ze silniční dopravy:

Obrázek - Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HSD,road rušení spánku pro hluk ze silniční dopravy a

L je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem

n ze silniční dopravy.

2.5.2. Pro hluk z železniční dopravy:

Obrázek - Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HSD,rail rušení spánku pro hluk z železniční_dopravy a

L je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem

n ze železniční dopravy.

2.5.3. Pro hluk z letecké dopravy:

Obrázek - Vzorec

kde

AR je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého

HSD,air rušení spánku pro hluk z letecké dopravy a

L je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem

n z letecké dopravy.

3. Hodnocení škodlivých účinků

Expozice obyvatelstva se hodnotí pro každý zdroj hluku a škodlivý účinek zvlášť. Pokud jsou tytéž osoby současně vystaveny různým zdrojům hluku, nelze tyto škodlivé účinky kumulovat. Účinky však mohou být porovnávány za účelem zhodnocení relativního významu každého hluku.

3.1. Hodnocení pro ischemickou chorobu srdeční

3.1.1. U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se podíl případů konkrétního škodlivého účinku v populaci vystavené relativnímu riziku, u něhož se vychází z toho, že je způsobeno hlukem ve venkovním prostředí, vypočítá pro zdroj hluku x (silniční dopravu), škodlivý účinek y (ischemickou chorobu srdeční) a incidenci i pomocí vzorce:

∑ [p * (RR - 1)]

j j j,x,y

PAF = (-------------------------)

x,y ∑ [p * (RR - 1)] + 1

j j j,x,y

kde

x je silniční doprava,

y je ischemická choroba srdeční,

PAF je podíl přiřaditelný populaci,

x,y

j je soubor hlukových pásem, který je tvořen jednotlivými

5 dB pásmy podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a

p je podíl celkové populace P v hodnocené oblasti, která je

j vystavena expozičnímu pásmu j, jež je spojováno s daným

relativním rizikem konkrétního škodlivého účinku

RR . RR se vypočítá pomocí vzorců uvedených

j,x,y j,x,y

v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého

hlukového pásma.

3.1.2. U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se celkový počet N případů ischemické choroby srdeční (osob postižených škodlivým účinkem y; počet přiřaditelných případů) v důsledku působení zdroje x rovná:

N = PAF * I * P

x,y x,y,i y

kde

PAF se vypočítá pro incidenci i,

x,y,i

I je míra incidence ischemické choroby srdeční v hodnocené

y oblasti, kterou lze získat ze statistik o zdraví v regionu

nebo zemi, kde se daná oblast nachází, a

P je celkový počet obyvatel v hodnocené oblasti (součet

obyvatel v různých hlukových pásmech).

3.2. Hodnocení pro vysoké obtěžování a vysoké rušení spánku

U vysokého obtěžování a vysokého rušení spánku hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy se celkový počet N osob postižených škodlivým účinkem y (počet přiřaditelných případů) z důvodu působení zdroje x pro každou kombinaci zdroje hluku (silniční, železniční nebo letecké dopravy) a škodlivého účinku y (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku) rovná:

N = ∑ (n * AR )

x,y j j j,x,y

kde

AR je absolutní riziko relevantního škodlivého účinku (vysokého

x,y obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku), které se vypočítá

pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední

hodnotu každého hlukového pásma, a

n je počet osob, které jsou vystaveny expozičnímu pásmu j.".

j